Význam enterální výživy v léčbě kriticky nemocných

Anest. intenziv. Med. 2001;12(1):37-42

Význam enterální výživy v léčbě kriticky nemocnýchČlánky

E. Havel, L. Sobotka, J. Maňák, J. Cerman, V. Bláha, Z. Zadák: Klinika gerontologická a metabolická LF UK v Hradci Králové, přednosta prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Pozitivní význam enterální výživy pro kriticky nemocné je v současné době obecně akceptován. Důvodem je klinicky dokumentovaný příznivý vlivna zkrácení doby hospitalizace a snížení počtu respiračních infekčních komplikací chirurgických pacientů v intenzivní péči. Z experimentální oblastije tento jev vysvětlován sníženou bakteriální translokací a zachovanou IgA aktivitou na střevním a bronchiálním povrchu, udržením funkce střevaa zvýšením krevního průtoku střevem. Na druhou stranu jsou málo zdůrazňována rizika enterální výživy v intenzivní péči, se kterými je třeba počítat.Především je to riziko vzniku nebo prohloubení malnutrice v případě, že nemocný netoleruje plnou dávku nutriční podpory enterálně. V průběhukritického stavu schopnost utilizace enterální výživy kolísá. V případě včas nerozpoznané střevní dysfunkce hrozí regurgitace s aspirací i u ven-tilovaných pacientů, alterace hemodynamické stability a plicní mechaniky, prohloubení důsledků střevní paralýzy s náplní střeva. Proto považujemeza bezpečnějní u nemocných s rizikem vývoje střevní dysfunkce aplikovat časně umělou výživu v menší množství gastricky s pečlivým monitorovánímtolerance a nutný energetický příjem, event. včas zajistit parenterální cestou. Četnost parenterální a gastrické nebo enterální výživy závisí na skladběnemocných v intenzivní péči. Podle literárních údajů se lze více než v polovině případů u nemocných, kteří nemohou na jednotce intenzivní péče jíst a jsou indikováni k nutriční podpoře, obejít bez parenterální výživy.

Klíčová slova: enterální výživa; parenterální výživa; intenzivní péče; kritická péče

The Role of Enteral Nutrition in the Treatment of Critically Ill Patients

The positive role of enteral nutrition (EN) is widely accepted in the treatment of critically ill patients. Enteral nutrition support induces in a significantreduction of infectious complications and reduces the overall hospital stay. EN saves gut barrier function, enhances gut blood flow and IgA secretionon bronchial and mucosal surface in experimental animal studies. On the other hand, the application of EN may not safe for critical care patients. Themain danger of EN is development of malnutrition, regurgitation and aspiration of nutrients. The late diagnosis of gut dysfunction is characterised bygut distension, hemodynamic instability and ventilatory alteration. We conclude that the gastric application of nutrition is more safe for critically illpatients, because the manifestation of eventually existing gut dysfunction is earlier. The monitoring of gastric nutrition tolerance must be frequent.The combination of EN with parenteral nutrition is useful in prevention of malnutrition. The possibility to feed critically ill patients only through the gut is described in more than 50%.