Anest. intenziv. Med. 2024;35(3):142-154 | DOI: 10.36290/aim.2024.034

Analýza rizikových faktorů a vliv specifické terapie na klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro covid-19 na pracovištích univerzitního typu v České republicePůvodní práce

Černá Pařízková R.^{1, 2}, Astapenko D.^{1, 2, 3}, Balík M.⁴, Blažek M.^{2, 5}, Dostál P.^{1, 2}, Dušek L.⁶, Fajfr M.^{2, 7}, Jarkovský J.^{6, 16}, Jurišínová I.⁴, Svobodová E.⁴, Szanyi J.^{2, 8}, Šmahel P.^{2, 9}, Černý V.^2,10-15

¹ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové

² Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova

³ Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

⁴ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN Praha

⁵ Plicní klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

⁶ Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha

⁷ Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové

⁸ Klinika infekčních nemocí, Fakultní nemocnice Hradec Králové

⁹ Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

¹⁰ Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

¹¹ Národní institut kvality a excelence zdravotnictví, Praha

¹² Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Univerzita Karlova v Praze, 3. LF UK, Praha

¹³ Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada

¹⁴ Ústav klinických oborů a biomedicíny, Technická univerzita Liberec

¹⁵ Constantine th Philospher University in Nitra, Faculty of Social Sciences and Health Care, Nitra, Slovak Republic

¹⁶ Institut Biostatistiky a Analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Cíl studie: Cílem studie bylo vyhodnotit klinický výsledek pacientů hospitalizovaných pro onemocnění covid-19 ve dvou univerzitních nemocnicích v letech 2021–2022, definovat rizikové faktory a vyhodnotit vliv specifické léčby.

Typ studie: multicentrická retrospektivní.

Typ pracoviště: anesteziologicko­‑resuscitační pracoviště.

Materiál a metoda: Do studie byli zařazeni dospělí pacienti hospitalizovaní pro onemocnění covid-19, u kterých byly sledovány demografické údaje, komorbidity, vakcinace, podpora ventilace a specifická farmakoterapie. Cílem studie bylo zjištění vlivu vybraných rizikových faktorů, farmakoterapie a očkování na klinický výsledek.

Výsledky: Soubor tvořilo 3 835 pacientů, medián věku byl 71 let. Za hospitalizace zemřelo 523 (13,6 %) pacientů, 930 (24,3 %) zemřelo do 90 dnů. Z pacientů vyžadujících UPV nebo ECMO zemřelo 53,4 % do 90 dnů. Vyšší smrtnost vykazovali muži, ve skupině mužů starších 65 let s UPV zemřelo 64,3 % pacientů. Většina pacientů (76,2 %) nebyla proti SARS­‑CoV-2 očkována, tito nemocní tvořili 87,4 % zemřelých. Nejvýznamnějšími rizikovými faktory byla obezita, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, ICHS a fibrilace síní, riziko narůstalo s počtem komorbidit. Se zvýšeným rizikem smrti byla spojena léčba antikoagulancii, antitrombotiky a kortikoidy. Léčba remdesivirem a casivirimabem/imdevimabem snižovala riziko smrti, terapie rekonvalescentní plazmou a kortikoidy byla spojena se zvýšenou smrtností.

Závěr: Studie potvrdila ochranný vliv očkování vůči těžkému průběhu a úmrtí u hospitalizovaných nemocných s covidem-19. Analýzy prokázaly ochranný efekt očkování proti úmrtí u hospitalizovaných starších pacientů s komorbiditami, vliv očkování u mladších pacientů bez komorbidit nebyl prokázán. U pacientů s nutností UPV/ECMO je ochranný efekt neprůkazný. Hlavními rizikovými faktory byl vyšší věk, mužské pohlaví, komorbidity (nadváha, diabetes mellitus, hypertenze, ICHS).

Klíčová slova: covid-19, rizikové faktory, mortalita, očkování.

Vloženo: 29. duben 2024; Revidováno: 26. červenec 2024; Přijato: 5. srpen 2024; Zveřejněno: 7. říjen 2024  Zobrazit citaci