Anest. intenziv. Med. 2025;36(1):15-21 | DOI: 10.36290/aim.2024.064

Post­‑sepsis syndromPřehledový článek

Fischer J.1, Hortová­‑Kohoutková M.2, Frič J.2, Šrámek V.1, Helán M.1, 2
1 Anesteziologicko­‑resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
2 Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Sepse jako život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou imunitní odpovědí na infekci zůstává celosvětově jednou z největších hrozeb v oblasti lidského zdraví, a i přes značné pokroky v diagnostice a léčbě je každý rok celosvětově příčinou 11 milionů úmrtí. Pouze polovina přeživších pacientů dosáhne 2 roky po prodělání sepse plného zotavení, jedna třetina v daném období zemře a zbylá jedna šestina trpí dlouhodobými zdravotními problémy, které označujeme jako post­‑sepsis syndrom (PSS). Ten zahrnuje obtíže tělesné - únavu, svalovou slabost, dysfagii, chronické bolesti; psychické - úzkosti, deprese, posttraumatickou stresovou poruchu, a kognitivní - poruchy paměti, pozornosti a snížení kognice. I když byla popsána řada dílčích změn, které po sepsi přetrvávají po dlouhou dobu, ucelené patofyziologické změny, které by vysvětlily vznik tohoto syndromu, nejsou zatím dostatečně známy. Hovoří se o tzv. syndromu perzistujícího zánětu, imunosuprese a katabolismu (PICS). Ještě méně toho víme o možnostech léčby pacientů s PSS. Tento přehledový článek má za cíl shrnout dostupná aktuální fakta o PSS a pomoci dostat tento syndrom do všeobecného povědomí odborné společnosti.

Klíčová slova: sepse, septický šok, post­‑sepsis syndrom, PICS.

Post­‑sepsis syndrome

Sepsis as a life-threatening organ dysfunction caused by a deregulated immune response to infection remains one of the greatest human health-related concerns globally and even though huge advances in diagnostics and treatment of sepsis have been made, around 11 million sepsis-related deaths are reported every year worldwide. Only half of the sepsis survivors can achieve complete recovery 2 years after discharge, one-third die, and the remaining one-sixth suffer from long-term complications known as post-sepsis syndrome. It involves physical symptoms - fatigue, muscle weakness, dysphagia, and chronic pain; neuropsychiatric consequences - anxiety, depression, post-traumatic stress disorder, and cognitive decline with impaired memory and attention. Even though many long-term changes have been described in post-septic patients, complex pathophysiological mechanisms responsible for the development of PSS are still not known. Syndrome of persistent inflammation, immunosuppression, and catabolism (PICS) is involved. Even less we know about possible treatment options for PSS. The goal of this review is to summarize current knowledge and raise awareness in the professional medical community with this syndrome.

Keywords: sepsis, septic shock, post­‑sepsis syndrome, PICS.

Vloženo: 26. září 2024; Revidováno: 10. prosinec 2024; Přijato: 13. prosinec 2024; Zveřejněno online: 8. leden 2025; Zveřejněno: 28. duben 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fischer J, M. H, Frič J, Šrámek V, Helán M. Post­‑sepsis syndrom. Anest. intenziv. Med. 2025;36(1):15-21. doi: 10.36290/aim.2024.064.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • PDF bude odemčeno 28.4.2026

    Reference

    1. . Singer M, Deutschman CS, Seymour CW, Shankar­‑Hari M, Annane D, Bauer M, et al. The Third International Consensus Definitions for Sepsis and Septic Shock (Sepsis-3). JAMA. 2016;315:801. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. . Rudd KE, Johnson SC, Agesa KM, Shackelford KA, Tsoi D, Kievlan DR, et al. Global, regional, and national sepsis incidence and mortality, 1990-2017: analysis for the Global Burden of Disease Study. The Lancet. 2020;395:200-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. . Mostel Z, Perl A, Marck M, Mehdi SF, Lowell B, Bathija S, et al. Post­‑sepsis syndrome - an evolving entity that afflicts survivors of sepsis. Mol Med. 2020;26:6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. . Schmidt K, Huelle K, Reinhold T, Prescott H, Gehringer R, Hartmann M, et al. Healthcare Utilization and Costs in Sepsis Survivors in Germany - Secondary Analysis of a Prospective Cohort Study. JCM. 2022;11:1142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. . Van Der Slikke EC, Beumeler LF, Holmqvist M, Linder A, Mankowski RT, Bouma HR. Understanding Post­‑Sepsis Syndrome: How Can Clinicians Help? IDR. 2023;16:6493-511. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. . Wang HE, Szychowski JM, Griffin R, Safford MM, Shapiro NI, Howard G. Long­‑term mortality after community­‑acquired sepsis: a longitudinal population­‑based cohort study. BMJ Open. 2014;4:e004283. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. . Rahmel T, Schmitz S, Nowak H, Schepanek K, Bergmann L, Halberstadt P, et al. Long­‑term mortality and outcome in hospital survivors of septic shock, sepsis, and severe infections: The importance of aftercare. PLoS ONE. 2020;15:e0228952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. . Iwashyna TJ, Ely EW, Smith DM, Langa KM. Long­‑term Cognitive Impairment and Functional Disability Among Survivors of Severe Sepsis. JAMA. 2010;304:1787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. . Prescott HC, Angus DC. Enhancing Recovery From Sepsis: A Review. JAMA. 2018;319:62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. . Norman BC, Jackson JC, Graves JA, Girard TD, Pandharipande PP, Brummel NE, et al. Employment Outcomes After Critical Illness: An Analysis of the Bringing to Light the Risk Factors and Incidence of Neuropsychological Dysfunction in ICU Survivors Cohort*. Critical Care Medicine. 2016;44:2003-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. . Mankowski RT, Anton SD, Ghita GL, Brumback B, Cox MC, Mohr AM, et al. Older Sepsis Survivors Suffer Persistent Disability Burden and Poor Long-Term Survival. J American Geriatrics Society. 2020;68:1962-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. . Poulsen JB, Møller K, Kehlet H, Perner A. Long-term physical outcome in patients with septic shock. Acta Anaesthesiol Scand. 2009;53:724-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. . Sasegbon A, O'Shea L, Hamdy S. Examining the relationship between sepsis and oropharyngeal dysphagia in hospitalised elderly patients: a retrospective cohort study. Frontline Gastroenterol. 2018;9:256-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. . Hongo T, Yumoto T, Naito H, Fujiwara T, Kondo J, Nozaki S, et al. Frequency, associated factors, and associated outcomes of dysphagia following sepsis. Australian Critical Care. 2023;36:521-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. . Zielske J, Bohne S, Brunkhorst FM, Axer H, Guntinas­‑Lichius O. Acute and long­‑term dysphagia in critically ill patients with severe sepsis: results of a prospective controlled observational study. Eur Arch Otorhinolaryngol. 2014;271:3085-93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. . Zuercher P, Moret CS, Dziewas R, Schefold JC. Dysphagia in the intensive care unit: epidemiology, mechanisms, and clinical management. Crit Care. 2019;23:103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. . Hayhurst CJ, Jackson JC, Archer KR, Thompson JL, Chandrasekhar R, Hughes CG. Pain and Its Long­‑term Interference of Daily Life After Critical Illness. Anesthesia & Analgesia. 2018;127:690-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. . Baumbach P, Götz T, Günther A, Weiss T, Meissner W. Prevalence and Characteristics of Chronic Intensive Care-Related Pain: The Role of Severe Sepsis and Septic Shock. Critical Care Medicine. 2016;44:1129-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. . Battle CE, Lovett S, Hutchings H. Chronic pain in survivors of critical illness: a retrospective analysis of incidence and risk factors. Crit Care. 2013;17:R101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. . Koster­‑Brouwer ME, Rijsdijk M, Van Os WKM, Soliman IW, Slooter AJC, De Lange DW, et al. Occurrence and Risk Factors of Chronic Pain After Critical Illness. Critical Care Medicine. 2020;48:680-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. . Nikayin S, Rabiee A, Hashem MD, Huang M, Bienvenu OJ, Turnbull AE, et al. Anxiety symptoms in survivors of critical illness: a systematic review and meta­‑analysis. General Hospital Psychiatry. 2016;43:23-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. . Rabiee A, Nikayin S, Hashem MD, Huang M, Dinglas VD, Bienvenu OJ, et al. Depressive Symptoms After Critical Illness: A Systematic Review and Meta­‑Analysis. Critical Care Medicine. 2016;44:1744-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. . Parker AM, Sricharoenchai T, Raparla S, Schneck KW, Bienvenu OJ, Needham DM. Posttraumatic Stress Disorder in Critical Illness Survivors: A Metaanalysis*. Critical Care Medicine. 2015;43:1121-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. . Wintermann G­‑B, Brunkhorst FM, Petrowski K, Strauss B, Oehmichen F, Pohl M, et al. Stress Disorders Following Prolonged Critical Illness in Survivors of Severe Sepsis: Critical Care Medicine. 2015;43:1213-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. . Schelling G, Briegel J, Roozendaal B, Stoll C, Rothenhäusler H­‑B, Kapfhammer H­‑P. The effect of stress doses of hydrocortisone during septic shock on posttraumatic stress disorder in survivors. Biological Psychiatry. 2001;50:978-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. . Altman MT, Knauert MP, Pisani MA. Sleep Disturbance after Hospitalization and Critical Illness: A Systematic Review. Annals ATS. 2017;14:1457-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. . Shih C­‑Y, Wang A­‑Y, Chang K­‑M, Yang C­‑C, Tsai Y­‑C, Fan C­‑C, et al. Dynamic prevalence of sleep disturbance among critically ill patients in intensive care units and after hospitalisation: A systematic review and meta­‑analysis. Intensive and Critical Care Nursing. 2023;75:103349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. . Song I­‑A, Park HY, Oh TK. Sleep Disorder and Long­‑Term Mortality Among Sepsis Survivors: A Nationwide Cohort Study in South Korea. NSS. 2021;Volume 13:979-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. . Henríquez­‑Beltrán M, Vaca R, Benítez ID, González J, Santisteve S, Aguilà M, et al. Sleep and Circadian Health of Critical Survivors: A 12-Month Follow­‑Up Study. Critical Care Medicine. 2024. https://doi.org/10.1097/CCM.0000000000006298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. . Davydow DS, Hough CL, Langa KM, Iwashyna TJ. Presepsis Depressive Symptoms Are Associated with Incident Cognitive Impairment in Survivors of Severe Sepsis: A Prospective Cohort Study of Older Americans. J American Geriatrics Society. 2012;60:2290-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. . Brück E, Schandl A, Bottai M, Sackey P. The impact of sepsis, delirium, and psychological distress on self­‑rated cognitive function in ICU survivors - a prospective cohort study. j intensive care. 2018;6:2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. . Calsavara AJC, Nobre V, Barichello T, Teixeira AL. Post­‑sepsis cognitive impairment and associated risk factors: A systematic review. Australian Critical Care. 2018;31:242-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. . Pierrakos C, Attou R, Decorte L, Velissaris D, Cudia A, Gottignies P, et al. Cerebral perfusion alterations and cognitive decline in critically ill sepsis survivors. Acta Clinica Belgica. 2017;72:39-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. . Girard TD, Jackson JC, Pandharipande PP, Pun BT, Thompson JL, Shintani AK, et al. Delirium as a predictor of long­‑term cognitive impairment in survivors of critical illness: Critical Care Medicine. 2010;38:1513-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. . Ou S­‑M, Chu H, Chao P­‑W, Lee Y­‑J, Kuo S­‑C, Chen T­‑J, et al. Long­‑Term Mortality and Major Adverse Cardiovascular Events in Sepsis Survivors. A Nationwide Population­‑based Study. Am J Respir Crit Care Med. 2016;194:209-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. . Walkey AJ, Wiener RS, Ghobrial JM, Curtis LH, Benjamin EJ. Incident Stroke and Mortality Associated With New­‑Onset Atrial Fibrillation in Patients Hospitalized With Severe Sepsis. JAMA. 2011;306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. . Walkey AJ, Hammill BG, Curtis LH, Benjamin EJ. Long­‑term Outcomes Following Development of New­‑Onset Atrial Fibrillation During Sepsis. Chest. 2014;146:1187-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. . Gundlund A, Olesen JB, Butt JH, Christensen MA, Gislason GH, Torp­‑Pedersen C, et al. One­‑year outcomes in atrial fibrillation presenting during infections: a nationwide registry­‑based study. European Heart Journal. 2020;41:1112-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. . Coca SG, Singanamala S, Parikh CR. Chronic kidney disease after acute kidney injury: a systematic review and meta­‑analysis. Kidney International. 2012;81:442-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. . Mansur A, Mulwande E, Steinau M, Bergmann I, Frederik Popov A, Ghadimi M, et al. Chronic kidney disease is associated with a higher 90-day mortality than other chronic medical conditions in patients with sepsis. Sci Rep. 2015;5:10539. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. . DeMerle KM, Royer SC, Mikkelsen ME, Prescott HC. Readmissions for Recurrent Sepsis: New or Relapsed Infection?*. Critical Care Medicine. 2017;45:1702-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. . Shen H­‑N, Lu C­‑L, Yang H­‑H. Risk of Recurrence After Surviving Severe Sepsis: A Matched Cohort Study. Critical Care Medicine. 2016;44:1833-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. . Mira JC, Brakenridge SC, Moldawer LL, Moore FA. Persistent Inflammation, Immunosuppression and Catabolism Syndrome. Critical Care Clinics. 2017;33:245-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. . Chadda KR, Puthucheary Z. Persistent inflammation, immunosuppression, and catabolism syndrome (PICS): a review of definitions, potential therapies, and research priorities. British Journal of Anaesthesia. 2024;132:507-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. . Nakamura K, Ogura K, Ohbe H, Goto T. Clinical Criteria for Persistent Inflammation, Immunosuppression, and Catabolism Syndrome: An Exploratory Analysis of Optimal Cut­‑Off Values for Biomarkers. JCM. 2022;11:5790. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. . Hortová­‑Kohoutková M, De Zuani M, Lázničková P, Bendíčková K, Mrkva O, Andrejčinová I, et al. Polymorphonuclear Cells Show Features of Dysfunctional Activation During Fatal Sepsis. Front Immunol. 2021;12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. . Hortová-Kohoutková M, Lázničková P, Bendíčková K, De Zuani M, Andrejčinová I, Tomášková V, et al. Differences in monocyte subsets are associated with short-term survival in patients with septic shock. J Cellular Molecular Medi. 2020;24:12504-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. . Chavan SS, Huerta PT, Robbiati S, Valdes­‑Ferrer SI, Ochani M, Dancho M, et al. HMGB1 Mediates Cognitive Impairment in Sepsis Survivors. Mol Med. 2012;18:930-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. . De Zuani M, Hortová-Kohoutková M, Andrejčinová I, Tomášková V, Šrámek V, Helán M, et al. Human myeloid-derived suppressor cell expansion during sepsis is revealed by unsupervised clustering of flow cytometric data. Eur J Immunol. 2021;51:1785-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. . Van Der Slikke EC, An AY, Hancock REW, Bouma HR. Exploring the pathophysiology of post­‑sepsis syndrome to identify therapeutic opportunities. EBioMedicine. 2020;61:103044. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. . Arens C, Bajwa SA, Koch C, Siegler BH, Schneck E, Hecker A, et al. Sepsis­‑induced long­‑term immune paralysis - results of a descriptive, explorative study. Crit Care. 2016;20:93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. . Hortová­‑Kohoutková M, Tidu F, De Zuani M, Šrámek V, Helán M, Frič J. Phagocytosis-Inflammation Crosstalk in Sepsis: New Avenues for Therapeutic Intervention. Shock. 2020;54:606-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. . Otto GP, Sossdorf M, Claus RA, Rödel J, Menge K, Reinhart K, et al. The late phase of sepsis is characterized by an increased microbiological burden and death rate. Crit Care. 2011;15:R183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. . Davis FM, Schaller MA, Dendekker A, Joshi AD, Kimball AS, Evanoff H, et al. Sepsis Induces Prolonged Epigenetic Modifications in Bone Marrow and Peripheral Macrophages Impairing Inflammation and Wound Healing. ATVB. 2019;39:2353-66. Přejít k původnímu zdroji...
    55. . Hasselgren P­‑O. Role of the ubiquitin­‑proteasome pathway in sepsis­‑induced muscle catabolism. Molecular Biology Reports. 1999;26:71-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. . Rocheteau P, Chatre L, Briand D, Mebarki M, Jouvion G, Bardon J, et al. Sepsis induces long­‑term metabolic and mitochondrial muscle stem cell dysfunction amenable by mesenchymal stem cell therapy. Nat Commun. 2015;6:10145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. . Mankowski RT, Yende S, Angus DC. Long­‑term impact of sepsis on cardiovascular health. Intensive Care Med. 2019;45:78-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. . Prigent H, Maxime V, Annane D. Science review: Mechanisms of impaired adrenal function in sepsis and molecular actions of glucocorticoids. Crit Care. 2004;8:243. Přejít k původnímu zdroji...
    59. . Holmes D, Colaneri M, Palomba E, Gori A. Exploring post­‑SEPSIS and post­‑COVID-19 syndromes: crossovers from pathophysiology to therapeutic approach. Front Med. 2024;10:1280951. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. . Park G, Munley JA, Kelly LS, Kannan KB, Mankowski RT, Sharma A, et al. Gut mycobiome dysbiosis after sepsis and trauma. Crit Care. 2024;28:18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. . Barlow B, Ponnaluri S, Barlow A, Roth W. Targeting the gut microbiome in the management of sepsis­‑associated encephalopathy. Front Neurol. 2022;13:999035. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. . Zaghloul N, Addorisio ME, Silverman HA, Patel HL, Valdés­‑Ferrer SI, Ayasolla KR, et al. Forebrain Cholinergic Dysfunction and Systemic and Brain Inflammation in Murine Sepsis Survivors. Front Immunol. 2017;8:1673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. . Manabe T, Heneka MT. Cerebral dysfunctions caused by sepsis during ageing. Nat Rev Immunol. 2022;22:444-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. . Chung H­‑Y, Wickel J, Brunkhorst FM, Geis C. Sepsis­‑Associated Encephalopathy: From Delirium to Dementia? JCM. 2020;9:703. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. . Jones C, Backman C, Capuzzo M, Egerod I, Flaatten H, Granja C, et al. Intensive care diaries reduce new onset post traumatic stress disorder following critical illness: a randomised, controlled trial. Crit Care. 2010;14:R168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. . Peris A, Bonizzoli M, Iozzelli D, Migliaccio ML, Zagli G, Bacchereti A, et al. Early intra­‑intensive care unit psychological intervention promotes recovery from post traumatic stress disorders, anxiety and depression symptoms in critically ill patients. Crit Care. 2011;15:R41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. . Kress JP, Gehlbach B, Lacy M, Pliskin N, Pohlman AS, Hall JB. The Long­‑term Psychological Effects of Daily Sedative Interruption on Critically Ill Patients. Am J Respir Crit Care Med. 2003;168:1457-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. . Chao P, Shih C­‑J, Lee Y­‑J, Tseng C­‑M, Kuo S­‑C, Shih Y­‑N, et al. Association of Postdischarge Rehabilitation with Mortality in Intensive Care Unit Survivors of Sepsis. Am J Respir Crit Care Med. 2014;190:1003-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.