Anest. intenziv. Med. 2026;37(3):143-148 | DOI: 10.36290/aim.2026.026

Experimentální hodnocení uložení do zotavovací polohy nelékařským personálem: studie variability výkonuPůvodní práce

Böhm P. ORCID...1, 2, Limpouchová N. ORCID...1, 3, Peřan D. ORCID...4, 5, 6, 7, Příhoda A. ORCID...1
1 Department of Health Care Disciplines and Population Protection, Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague, Kladno, Czech Republic
2 Emergency Medical Service of Karlovy Vary Region, Karlovy Vary, Czech Republic
3 Department of Emergency Admission and LSPP of Children, University Hospital in Motol and Homolka, Prague, Czech Republic
4 Department of Anaesthesia and Intensive Care Medicine, Third Faculty of Medicine, Charles University and FNKV University Hospital, Prague, Czech Republic
5 Emergency Medical Services of Zlín Region, Zlín, Czech Republic
6 Center for Palliative Care, Prague, Czech Republic
7 Emergency Department, Nymburk Hospital, Nymburk, Czech Republic

Cíl studie: Tato studie variability výkonu analyzuje variace a stupeň konzistence v aplikaci technik používaných sledovanou skupinou k umístění osoby do zotavovací polohy. Studie primárně zkoumá variabilitu výkonu při úpravě rotace a flexe krční páteře jako součást preventivních opatření. 

Typ studie, materiál a metoda: Experimentální design hodnotil schopnost sledované skupiny umístit osobu v bezvědomí do zotavovací polohy. Celkem se výzkumu účastnilo 500 studentů zdravotnických oborů splňujících podmínku věku 15 let a více. Pozorování se zaměřila na pohyby těla, jako je uchopení ramen a kolen, rotace páteře a záklon hlavy. Gyroskopické senzory a elektronický goniometr měřily úhly hlavy a krční páteře, zatímco zkušený záchranář hodnotil techniku polohování.

Výsledky: Správné uchopení ramen a kolen použilo 445 (89 %) a 430 (86 %) účastníků. U ostatních bylo pozorováno suboptimální uchopení, např. za zápěstí nebo kotníky, což ohrožovalo kontrolu a stabilitu. Byla měřena a hodnocena rotace páteře postiženého: 170 (34 %) účastníků vykazovalo asymetrii kvůli špatné koordinaci. Byla odvozena exploratorní referenční rozmezí specifická pro tuto studii na základě subjektivního hodnocení jednoho standardizovaného pacienta v rozsahu 20–40° úklonu (čehož dosáhlo 347 účastníků) a pro rotaci kolem osy 90–110° (toho dosáhlo 309 účastníků). 



Závěr: Byla pozorována značná variabilita při ukládání do zotavovací polohy, zejména při záklonu hlavy a přetáčení těla. Je zapotřebí dalšího výzkumu k určení optimálních úhlů polohování a k posouzení, nakolik jsou vyškolené osoby prakticky schopny dosahovat optimální zotavovací polohy.

Klíčová slova: zotavovací poloha, polohování, první pomoc, život zachraňující manévry, laický zachránce.

Objective: This performance-variability study analyzes the variations and degree of consistency in the application of techniques used by trained non-medical personnel to place a person into the recovery position. The study primarily examines performance variability in adjusting cervical spine rotation and flexion as part of preventive measures. 

Design, material and methods: An experimental design assessed the ability of the study group to place an unconscious person into the recovery position. A total of 500 participants aged 15 years and older were recruited from health science high schools and universities. Observations focused on body maneuvers such as shoulder and knee grips, spinal rotation, and head tilt. Gyroscopic sensors and an electronic goniometer measured head and cervical spine angles, while an experienced paramedic evaluated the positioning technique.

Results: Correct shoulder and knee grips were used by 445 (89%) and 430 (86%) participants, respectively. Suboptimal grips – e.g., wrist or ankle – were observed in the rest, compromising control and stability. Spinal rotation of the patient was measured and evaluated: 170 (34%) participants showed asymmetry due to poor coordination. Study-specific exploratory ranges based on a subjective assessment of one standardized patient were derived at 20–40° (achieved by 347 participants) for head tilt and 90–110° (achieved by 309 participants) for rotation around the body axis. 



Conclusion: Considerable variability was observed in recovery-position placement, particularly in head tilt and body rotation. Further research is needed to define the optimal positioning angles and to assess the extent to which trained individuals are able to achieve them consistently in practice.

Keywords: recovery position, positioning, first aid, life-saving maneuvers, lay rescuer

Vloženo: 11. prosinec 2025; Revidováno: 12. červen 2026; Přijato: 16. červenec 2026; Zveřejněno online: 7. říjen 2026; Zveřejněno: 14. říjen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Böhm P, Limpouchová N, Peřan D, Příhoda A. Experimentální hodnocení uložení do zotavovací polohy nelékařským personálem: studie variability výkonu. Anest. intenziv. Med. 2026;37(3):143-148. doi: 10.36290/aim.2026.026.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Koupit PDF - 40 Kč
    bude odemčeno 14.10.2027

    Reference

    1. Handley JA. Recovery position. Resuscitation. 1993;26(1):93-95. doi: 10.1016/0300-9572(93)90168-P. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Olasveengen MT, Semeraro F, Ristagno G, Castren M, Handley A, Kuzovlev A, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2021: Basic Life Support. Resuscitation. 2021;161:98-114. doi: 10.1016/j.resuscitation.2021.02.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Truhlář A, Černá Pařízková R, Dizon J, Djakow J, Drábková J, Franěk O, et al. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2021: souhrn doporučení. Anest. intenziv. med. 2021;32(Suppl. A):8-70. doi:10.36290/aim.2021.043. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Turner S, Turner I, Chapman D, Howard P, Champion P, Hatfield J, et al. A comparative study of the 1992 and 1997 recovery positions for use in the UK. Resuscitation. 1998;39(3):153-160. doi: 10.1016/S0300-9572(98)00144-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Djärv T, Rogers J, Semeraro F, Brädde L, Cassan P, Cimpoesu D, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2025: First Aid. Resuscitation. 2025;215(Suppl. 1):110752. doi: 10.1016/j.resuscitation.2025.110752. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Zarisfi F, Pek JH, Oh HHJ, Loke JH, Lim SH. Singapore First Aid Guidelines 2021. Singapore Med J. 2021;62(8):427-432. doi: 10.11622/smedj.2021112. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Zideman DA, Singletary ME, Borra V, Cassan P, Cimpoesu CD, De Buck E, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2021: First Aid. Resuscitation. 2021;161:270-290. doi: 10.1016/j.resuscitation.2021.02.013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Wilks J, Pendergast D. Skills for life: First aid and cardiopulmonary resuscitation in schools. Health Educ J. 2017;76(8). doi: 10.1177/0017896917728096. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Fulstow R, Smith GB. The new recovery position, a cautionary tale. Resuscitation. 1993;26(1):89-91. doi: 10.1016/0300-9572(93)90167-O. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Douma JM, Handley JA, Mackenzie E, Raitt J, Orkin A, Berry D, et al. The recovery position for maintenance of adequate ventilation and the prevention of cardiac arrest: A systematic review. Resuscitation Plus. 2022;10:100236. doi: 10.1016/j.resplu.2022.100236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Rathgeber J, Panzer W, Günther U, Scholz M, Hoeft A, Bahr J, et al. Influence of different types of recovery positions on perfusion indices of the forearm. Resuscitation. 1996;32(1):13-17. doi: 10.1016/0300-9572(96)00952-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Navarro-Patón R, Freire-Tellado M, Fernández-González N, Basanta-Camiño S, Mateos-Lorenzo J, Lago-Ballesteros J. What is the best position to place and re-evaluate an unconscious but normally breathing victim? A randomised controlled human simulation trial on children. Resuscitation. 2019;134:104-109. doi: 10.1016/j.resuscitation.2018.10.030. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Uzun DD, Klein R, Rittmann A, Häske D, Schneider ERN, Kreinest M. Analysis of spine motion during prehospital extrication procedures in motorsport. Eur J Trauma Emerg Surg. 2024;50(6):2905-2914. doi: 10.1007/s00068-024-02608-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. De Buck E, Van Remoortel H, Dieltjens T, Verstraeten H, Clarysse M, Moens O, et al. Evidence-based educational pathway for the integration of first aid training in school curricula. Resuscitation. 2015;94:8-22. doi: 10.1016/j.resuscitation.2015.06.008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Cascio CJ, Moore D, McGlone F. Social touch and human development. Dev Cogn Neurosci. 2019;35:5-11. doi: 10.1016/j.dcn.2018.04.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Futterman J, Bi C, Crow B, Kureshi S, Okah E. Medical educators' perceptions of race in clinical practice. BMC Med Educ. 2024;24(1):230. doi: 10.1186/s12909-024-05232-5. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Schirmer A, Ng T, Ebstein PR. Vicarious social touch biases gazing at faces and facial emotions. Emotion. 2018;18(8):1097-1105. doi: 10.1037/emo0000393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Perman MS, Shelton KS, Knoepke C, Rappaport K, Matlock DD, Adelgais K, et al. Public Perceptions on Why Women Receive Less Bystander Cardiopulmonary Resuscitation Than Men in Out-of-Hospital Cardiac Arrest. Circulation. 2019;139(8):1060-1068. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.118.037692. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Singletary ME, Zideman AD, Bendall CJ, Berry AD, Borra V, Carlson NJ, et al. International Consensus on First Aid Science With Treatment Recommendations. Resuscitation. 2020;156:A240-A282. doi: 10.1016/j.resuscitation.2020.09.016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Veselá K, Franěk O. 35 No gender differences found in bystander CPR in Prague. BMJ Open. 2018;8(Suppl. 1). doi: 10.1136/bmjopen-2018-EMS.35. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Peřan D, Veselá K, Franěk O. Letter by Peran et al Regarding Article, "Public Perceptions on Why Women Receive Less Bystander Cardiopulmonary Resuscitation Than Men in Out-of-Hospital Cardiac Arrest." Circulation. 2019;140(9):e510. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.119.040792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.