Anest. intenziv. Med. 2026;37(3):172-177 | DOI: 10.36290/aim.2026.034

Sdílené rozhodování v intenzivní péčiPřehledový článek

Zvara M. ORCID...1-2, Rusinová K. ORCID...2
1 Klinika anesteziologie a resuscitace, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
2 Klinika paliativní medicíny, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Sdílené rozhodování v intenzivní péči propojuje medicínsky indikované možnosti s hodnotami, cíli a preferencemi pacienta. Je zvlášť důležité u pacientů, kteří nejsou schopni se rozhodování účastnit a jejichž hodnoty často nejsou předem známé. Proces proto probíhá prostřednictvím zástupců pacienta a zahrnuje stanovování cílů péče, posuzování přiměřenosti život udržující léčby a opakované přehodnocování léčebného plánu podle klinického vývoje a prognózy. Kvalitní sdílené rozhodování vyžaduje spolehlivou prognostickou rozvahu, ověřování porozumění, zjišťování a dokumentaci pacientových hodnot a strukturovanou komunikaci s jeho blízkými. Komunikační rámce, jako jsou REMAP, VALUE, Best Case/Worst Case a časově omezený terapeutický pokus, pomáhají převést prognostickou informaci a pacientovy hodnoty do konkrétního doporučení. Mimonemocniční zástava oběhu představuje jednu z klinických situací, v nichž jsou tyto principy zvlášť důležité vzhledem k náhlému vzniku, časově se vyvíjející prognóze a často neznámým preferencím pacienta. Článek shrnuje hlavní principy sdíleného a zástupného rozhodování v intenzivní péči a představuje praktické postupy, které mohou podpořit hodnotově přiměřené rozhodování.

Klíčová slova: sdílené rozhodování, cíle péče, zástupné rozhodování, komunikace, prognostické uvědomění, rodinné konference, mimonemocniční zástava oběhu.

Shared decision making in intensive care

Shared decision making in intensive care connects medically indicated treatment options with the patient's values, goals, and preferences. It is particularly important when patients lack decision-making capacity and their preferences have not been documented in advance. In such situations, decision making proceeds through patient surrogates and includes goals-of-care discussions, assessment of the appropriateness of life-sustaining treatment, and repeated review of the treatment plan as the clinical condition and prognosis evolve. High-quality shared decision making requires reliable prognostic assessment, verification of understanding, systematic elicitation and documentation of patient values, and structured communication with those close to the patient. Communication frameworks such as REMAP, VALUE, Best Case/Worst Case, and time-limited trials can help translate prognostic information and patient values into a concrete clinical recommendation. Out-of-hospital cardiac arrest represents one clinical situation in which these principles are especially important because of its sudden onset, the evolving nature of prognostic certainty, and the frequent absence of known patient preferences. This review summarizes the main principles of shared and surrogate decision making in intensive care and presents practical approaches that may support value-informed and clinically appropriate decisions.

Keywords: shared decision making, goals of care, surrogate decision­‑making, communication, prognostic awareness, family conference, out­‑of­‑hospital cardiac arrest.

Vloženo: 11. duben 2026; Revidováno: 12. září 2026; Přijato: 14. září 2026; Zveřejněno: 14. říjen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zvara M, Rusinová K. Sdílené rozhodování v intenzivní péči. Anest. intenziv. Med. 2026;37(3):172-177. doi: 10.36290/aim.2026.034.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Koupit PDF - 40 Kč
    bude odemčeno 14.10.2027

    Reference

    1. Kon AA, Davidson JE, Morrison W, Danis M, White DB. Shared Decision Making in ICUs. Crit Care Med. 2016;44(1):188-201. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Kuře J. Etika rozhodování o zdravotní péči v závěru života. ČZPaB. 2020;10(2):84-104.
    3. Kouba M. Proč zůstávají možnosti dříve vysloveného přání nevyužity? Paliativní medicína. [Internet]. 2021 [cited 2026 Oct 9]. Available from: https://www.palmed.cz/pm/article/view/46
    4. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, § 34 odst. 7.
    5. Unroe M, Kahn JM, Carson SS, Govert JA, Martinu T, Sathy SJ, et al. One-year trajectories of care and resource utilization for recipients of prolonged mechanical ventilation. Ann Intern Med. 2010;153(3):167-175. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Vincent JL, Marshall JC, Ñamendys-Silva SA, François B, Martin-Loeches I, Lipman J, et al. Assessment of the worldwide burden of critical illness: the ICON audit. Lancet Respir Med. 2014;2(5):380-386. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Azoulay E, Mokart D, Pène F, Lambert J, Kouatchet A, Mayaux J, et al. Outcomes of critically ill patients with hematologic malignancies. J Clin Oncol. 2013;31(22):2810-2818. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Bellani G, Laffey JG, Pham T, Fan E, Brochard L, Esteban A, et al. Epidemiology, patterns of care, and mortality for patients with ARDS in intensive care units in 50 countries. JAMA. 2016;315(8):788-800. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Vincent JL, Sakr Y, Sprung CL, Ranieri VM, Reinhart K, Gerlach H, et al. Sepsis in European intensive care units: results of the SOAP study. Crit Care Med. 2006;34(2):344-353. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Gayat E, Cariou A, Deye N, Vieillard-Baron A, Jaber S, Damoisel C, et al. Determinants of long-term outcome in ICU survivors: results from the FROG-ICU study. Crit Care. 2018;22(1):8. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kang J, Jeong YJ, Hong J. The effect of postintensive care syndrome on the quality of life of ICU survivors. Aust Crit Care. 2021;34(3):246-253. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Hiser SL, Fatima A, Ali M, Needham DM. Post-intensive care syndrome (PICS): recent updates. J Intensive Care. 2023;11:23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Herridge MS, Chu LM, Matte A, Tomlinson G, Chan L, Thomas C, et al. The RECOVER program: disability risk groups and 1-year outcome after 7 or more days of mechanical ventilation. Am J Respir Crit Care Med. 2016;194(7):831-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Iwashyna TJ, Ely EW, Smith DM, Langa KM. Long-term cognitive impairment and functional disability among survivors of severe sepsis. JAMA. 2010;304(16):1787-1794. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Herridge MS, Cheung AM, Tansey CM, Matte-Martyn A, Diaz-Granados N, Al-Saidi F, et al. One-year outcomes in survivors of the acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2003;348(8):683-693. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Herridge MS, Tansey CM, Matté A, Tomlinson G, Diaz-Granados N, Cooper A, et al. Functional disability 5 years after acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2011;364(14):1293-1304. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Atwood C, Eisenberg MS, Herlitz J, Rea TD. Incidence of EMS-treated out-of-hospital cardiac arrest in Europe. Resuscitation. 2005;67(1):75-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Nolan JP, Soar J, Smith GB, Gwinnutt C, Parrott F, Power S, et al. Incidence and outcome of in-hospital cardiac arrest in the United Kingdom National Cardiac Arrest Audit. Resuscitation. 2014;85(8):987-992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Belohlavek J, Smalcova J, Rob D, Franek O, Smid O, Pokorna M, et al. Effect of Intra-arrest Transport, Extracorporeal Cardiopulmonary Resuscitation, and Immediate Invasive Assessment and Treatment on Functional Neurologic Outcome in Refractory Out-of-Hospital Cardiac Arrest. JAMA. 2022;327(8):737. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Dillenbeck E, Svensson L, Rawshani A, Hollenberg J, Ringh M, Claesson A, et al. Neurologic Recovery at Discharge and Long-Term Survival After Cardiac Arrest. JAMA Netw Open. 2024;7(10):e2439196. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Guterman EL, Kim AS, Josephson SA. Neurologic consultation and use of therapeutic hypothermia for cardiac arrest. Resuscitation. 2017;118:43-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Kurz MC, Donnelly JP, Wang HE. Variations in survival after cardiac arrest among academic medical center-affiliated hospitals. PLoS One. 2017;12(6):e0178793. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Claesson A, Djarv T, Nordberg P, Ringh M, Hollenberg J, Axelsson C, et al. Medical versus non medical etiology in out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation. 2017;110:48-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Giacino JT, Ashwal S, Childs N, Cranford R, Jennett B, Katz DI, et al. The minimally conscious state: Definition and diagnostic criteria. Neurology. 2002;58(3):349-353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Laureys S, Celesia GG, Cohadon F, Lavrijsen J, León-Carrión J, Sannita WG, et al. Unresponsive wakefulness syndrome: a new name for the vegetative state or apallic syndrome. BMC Med. 2010;8:68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Haywood K, Whitehead L, Nadkarni VM, Achana F, Beesems S, Böttiger BW, et al. COSCA (Core Outcome Set for Cardiac Arrest) in Adults. Circulation. 2018;137(22). Přejít k původnímu zdroji...
    27. Gräsner JT, Wnent J, Herlitz J, Perkins GD, Lefering R, Tjelmeland I, et al. Survival after out-of-hospital Cardiac Arrest in Europe - Results of the EuReCa TWO Study. Resuscitation. 2020;148:218-226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Mandigers L, Termorshuizen F, de Keizer NF, Gommers D, Dos Reis Miranda D, Rietdijk WJR, et al. A nationwide overview of 1-year mortality in cardiac arrest patients admitted to intensive care units in the Netherlands between 2010 and 2016. Resuscitation. 2020;147:88-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Bak MAR, Veeken R, Blom MT, Tan HL, Willems DL. Health data research on sudden cardiac arrest: perspectives of survivors and their next-of-kin. BMC Med Ethics. 2021;22(1):7. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Schober A, Holzer M, Hochrieser H, Posch M, Schmutz R, Metnitz P. Effect of intensive care after cardiac arrest on patient outcome. Crit Care. 2014;18(2):R84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. White DB, Ernecoff N, Buddadhumaruk P, Hong S, Weissfeld L, Curtis JR, et al. Prevalence of and Factors Related to Discordance About Prognosis Between Physicians and Surrogate Decision Makers of Critically Ill Patients. JAMA. 2016;315(19):2086-2094. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Elwyn G, Frosch D, Thomson R, Joseph-Williams N, Lloyd A, Kinnersley P, et al. Shared Decision Making: a Model for Clinical Practice. J Gen Intern Med. 2012;27(10):1361-1367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Shay LA, Lafata JE. Where Is the Evidence? A Systematic Review of Shared Decision Making and Patient Outcomes. Med Decis Making. 2015;35(1):114-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Azoulay E, Chevret S, Leleu G, Pochard F, Barboteu M, Adrie C, et al. Half the families of intensive care unit patients experience inadequate communication with physicians. Crit Care Med. 2000;28(8):3044-3049. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Vick JB, Berger BT, Ubel PA, Cox CE, You H, Ma JE, et al. Shared Decision-Making Communication and Prognostic Misunderstanding in the ICU. JAMA Netw Open. 2024;7(10):e2439715. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Nolan JP, Sandroni C, Cariou A, Cronberg T, D'Arrigo S, Haywood K, et al. European Resuscitation Council and European Society of Intensive Care Medicine guidelines 2025: post-resuscitation care. Resuscitation. 2025. doi: 10.1016/j.resuscitation.2025.110521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Neurocritical Care Society. Guidelines for Neuroprognostication in Comatose Survivors of Cardiac Arrest. [Internet]. Neurocritical Care Society; 2023 [cited 2026 Oct 9]. Available from: https://www.neurocriticalcare.org.
    38. Sandroni C, D'Arrigo S, Nolan JP. Prognostication after cardiac arrest. Crit Care. 2018;22(1):150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Kromm J, Davenport A, Wilcox ME. Neuroprognostication after cardiac arrest. CHEST Crit Care. 2024;2(2):100074. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Demo P, Pacíková T. Podpora rozvoje péče v závěru života v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Paliativní medicína. 2023;4(4):14-16.
    41. Cesta domů. Dříve vyslovená přání: závěrečná zpráva [Internet]. Cesta domů; 2015 [cited 2026 Oct 9]. Available from: https://www.umirani.cz/legacy/data/cesta-domu-zprava-umirani-a-pece-o-nevylecitelne-nemocne-2015.pdf.
    42. Rubin EB, Buehler A, Halpern SD. Seriously Ill Patients' Willingness to Trade Survival Time to Avoid High Treatment Intensity at the End of Life. JAMA Intern Med. 2020;180(6):907. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Luce JM, White DB. The pressure to withhold or withdraw life-sustaining therapy from critically ill patients in the United States. Am J Respir Crit Care Med. 2007;175(11):1104-1108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Curtis JR, White DB. Practical guidance for evidence-based ICU family conferences. Chest. 2008;134(4):835-843. Přejít k původnímu zdroji...
    45. White DB, Angus DC, Shields AM, Buddadhumaruk P, Pidro C, Paner C, et al. A Randomized Trial of a Family-Support Intervention in Intensive Care Units. N Engl J Med. 2018;378(25):2365-2375. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Agency for Healthcare Research and Quality. The SHARE approach. [Internet]. Agency for Healthcare Research and Quality; 2024 [cited updated 2026 Feb; cited 2026 Oct 9]. Available from: https://www.ahrq.gov/sdm/share-approach/index.html.
    47. Childers JW, Back AL, Tulsky JA, Arnold RM. REMAP: A Framework for Goals of Care Conversations. J Oncol Pract. 2017;13(10):e844-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Kruser JM, Nabozny MJ, Steffens NM, Brasel KJ, Campbell TC, Gaines ME, et al. 'Best Case/Worst Case': Qualitative Evaluation of a Novel Communication Tool for Difficult in-the-Moment Surgical Decisions. J Am Geriatr Soc. 2015;63(9):1805-1811. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Quill TE, Holloway RG. Time-limited trials near the end of life. JAMA. 2011;306(13):1483-1484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Lautrette A, Darmon M, Megarbane B, Joly LM, Chevret S, Adrie C, et al. A communication strategy and brochure for relatives of patients dying in the ICU. N Engl J Med. 2007;356(5):469-478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Prokopová T, Hudec J, Vrbica K, Stašek J, Pokorná A, Štourač P, et al. Palliative care practice and moral distress during COVID-19 pandemic (PEOpLE-C19 study). Crit Care. 2022;26(1):222. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Rusinova K, Voigt L, Michalsen A. Navigating Appropriateness of Care in the ICU: A Case-Based Application of the Fourfold Assessment. J Intensive Care Med. 2025 Jun 26. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Bosslet GT, Pope TM, Rubenfeld GD, Lo B, Truog RD, Rushton CH, et al. An official ATS/AACN/ACCP/ESICM/SCCM policy statement: responding to requests for potentially inappropriate treatments in intensive care units. Am J Respir Crit Care Med. 2015;191(11):1318-1330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Baile WF, Buckman R, Lenzi R, Glober G, Beale EA, Kudelka AP. SPIKES-A six-step protocol for delivering bad news. Oncologist. 2000;5(4):302-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.