kazuistika / case report Anafylaktoidní těhotenský syndrom | 27 / Anest intenziv Med. 2023;34(1):23-27 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz vající alterace vědomí, těžká oběhová nestabilita neodpovídající krevní ztrátě, hypofibrinogenemie a těžká koagulopatie dle ROTEMu. Rychlost nástupu plně vyjádřených příznaků v tomto případě byla v řádu desítek minut a nedošlo k oběhové zástavě, což nám dalo více času k rozpoznání diagnózy. Poté jsme časně a razantně zahájili léčbu koagulopatie včetně opakovaného podání faktoru VIIa při chirurgicky neřešitelném krvácení. V jiných případech ale může velmi rychle dojít k srdeční zástavě a časový prostor k adekvátní reakci je omezený. Klíčová také byla úzká mezioborová spolupráce v ose gynekolog – anesteziolog – intenzivista – hematolog s následným přizváním dalších konsiliářů (radiolog, kardiolog, chirurg). Specifické testy potvrzující diagnózu jsme neprovedli pro jejich nedostupnost na našem pracovišti, a také jejich časovou náročnost. Jedním z vodítek může být časně se vyskytující nízký fibrinogen, kdy hemoglobin a hematokrit mohou zůstávat v referenčním rozmezí [2, 5]. V rámci přípravy článku dochází také k setkání autorů článku včetně porodní asistentky vedoucí porod s pacientkou. Pacientka uvedla, že po zahájení indukce porodu a po provedení dirupce vaku blan si už nevybavila další sled událostí, a to až do snižování analgosedace na ARO, kde se probudila k plnému vědomí. V této fázi (I. doba porodní) jsme také zaznamenali změnu chování rodičky a patologický nález na CTG, což mohl být počátek projevů ASP. A právě alterace vědomí s výraznou změnou chování při hypoxické ‑ischemické encefalopatii bývá typickým prvotním příznakem. Závěr Sepsáním této kazuistiky chceme upozornit na tento život ohrožující syndrom, jehož incidence nemusí být tak raritní, a je tedy nutné si osvojit postupy diagnostiky a terapie. Přidanou hodnotou kazuistiky je dle našeho názoru včasné zachycení až bizarní poruchy koagulace (ROTEM, koagulogram) a nález vazospasmů ACI bilat., které by mohly vysvětlovat příčinu hypoxie mozku s následnou alterací vědomí a změnou chování. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína, JI, BT: text článku; ŠS, OM, VP, KC: opravy článku. Financování: Žádné. Poděkování: Recenzentům za věcné připomínky. Registrace v databázích: Ne. Projednání etickou komisí: Ne. LITERATURA 1. Clark SL. Amniotic Fluid Embolism. Obstetrics & Gynecology [Internet]. 2014;123(2): 337-348. [cited 2022-11-20]. ISSN 0029-7844. Available from: doi:10.1097/AOG.0000000000000107. 2. Heřman H, Tefr Faridová A, Volfová M, Hostinská E, Džuponová, Pilka R. Amniotic fluid embolism – review and multicentric case analysis. Česká gynekologie [Internet]. 2022;87(4): 261268. [cited 2022-11-20]. ISSN 12107832. Available from: doi:10.48095/cccg2022261. 3. Lisonková Š, Kramer MS. Amniotic fluid embolism: A puzzling and dangerous obstetric problem. PLOS Medicine [Internet]. 2019;16(11) [cited 2022-11-20]. ISSN 1549-1676. Available from: doi:10.1371/journal.pmed.1002976. 4. Černý A, Pařízek A, Šimják P. Patofyziologie a diagnostika anafylaktoidního těhotenského syndromu. Anest. intenziv. Med. [Internet]. 2015;2015(5):291-296. [cited 2023-01-06]. 5. Haftel A, Chowdhury YS. Amniotic Fluid Embolism. 2022 Jul 4. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan. PMID: 32644533. 6. Pařízek A. Kritické stavy v porodnictví. Praha: Galén, c2012. ISBN 978--80-7262-949-7. 7. Ševčík P, Matějovič M. ed. Intenzivní medicína. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2014. ISBN 978-80-7492-066-0. Obr. 5. ROTEM po přípravě k 2.operační revizi s opakovaným podáním faktoru VIIa
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=