PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Incidence embolie plodovou vodou v České republice – dotazníková studie 148 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(4):147-151 / www.aimjournal.cz rozvíjí plicní edém, bronchospasmus, akutní hypoxie, distributivní šok při anafylaktoidní reakci. Ve druhé fázi dominuje koagulopatie, intravaskulární konzumpce s poklesem fibrinogenu až k nulovým hladinám, a záhy těžké krvácení [1]. Možnosti diagnostiky jsou neuspokojivé – diagnóza post mortem nebo per exclusionem, proto jsme odkázáni na klinický obraz těhotné/rodičky do 30 minut po porodu placenty a diagnostická SMFM (The Society for Maternal‑Fetal Medicine) kritéria: 1) akutní hypotenze až srdeční selhání, 2) současně akutní hypoxie až respirační selhání, 3) žádná horečka nad 38 °C během porodu a 4) fibrinolysis‑dominantní DIC dle kritérií ISTH (International Society on Thrombosis and Hemostasis) [2]. Možnosti cílené a efektivní terapie zejména v prvních minutách příhody, kdy bojujeme o dodávku kyslíku do tkání, jsou omezené pro obtížnou interpretaci protichůdných patofyziologických mechanismů (například snaha o řešení distributivního šoku při anafylaktoidní reakci versus přetížení tekutinami při pravostranném srdečním selhávání), zde by měla pomoci orientační transthorakální echokardiografie (TTE) [3]. Rychlý sled událostí často ústí v kardiopulmonální resuscitaci, která je náročná jednak pro souběh s akutním císařským řezem, jednak pro související koagulopatii a masivní hemoragii při děložní hypotonii. Diferenciálně diagnosticky se může jednat o změny až sekundárně navazující na peripartální krvácení, o projevy toxicity lokálních anestetik, plicní trombembolii, eklampsii, anafylaktickou reakci. Incidence embolie plodovou vodou dle dostupné literatury je v Británii, Austrálii, Francii, Nizozemí a na Slovensku 0,8–1,8/100 000 porodů [4]. V Izraeli z let 2005–2015 byla incidence 4,1/100 000 porodů, ECHO vyšetření použili v 60 % případů, nálezy byly vždy patologické, mortalita byla 15 %, neurologické následky 40 %, bez následků přežilo 45 % [5]. Na Slovensku rozlišují incidenci dle morbidity versus mortality, v letech 2007–2015 byla incidence nonfatálních případů AFE 2/100 000 porodů, fatálních případů embolie plodovou vodou v letech 2007–2012 bylo 2,46/100 000 porodů [6–7]. Údaje ze Slovenska z let 2012–2018 uvádějí incidenci nonfatálních AFE 2,7/100 000 porodů, fatálních 0,9/100 000 porodů [8]. V České republice není od roku 2008 zakotvena povinnost hlásit mateřská úmrtí, analýza dat byla z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví decentralizována, neprobíhá ani rozbor „near miss cases“ – dobře dopadnuvších případů závažné mateřské morbidity. Vzhledem ke geografické a historické blízkosti se dala v České republice očekávat incidence AFE srovnatelná se Slovenskem. Z důvodu častých diagnostických rozpaků je obtížné zjistit přesnou incidenci embolie plodovou vodou. Přesto jsme se o to v rámci České republiky pokusili dotazníkovou studií. Sekundárním cílem pak bylo zjištění dostupnosti okamžitého transthorakálního ECHO vyšetření na pracovištích zajišťujících anestezii a intenzivní péči v porodnictví. Přínosem metody TTE je při nálezu dilatace pravé komory zúžení diferenciální diagnostiky na trombembolii a embolii plodovou vodou. [9]. Oproti transezofageální echokardiografii indikované zejména u obézních pacientek je TTE méně invazivní, potřebné vybavení je snadněji přenosné, rychleji dezinfikovatelné a obecně na pracovištích dostupnější [3]. Jsme si vědomi limitací TTE (závislost na zkušenostech vyšetřujícího a na kvalitě přístroje, ztížená vyšetřitelnost pro habitus pacientky – těhotenství, event. nadváha), avšak u akutních stavů v peripartálním období je TTE považována za standartní metodu, jak dokládají mezinárodní guidelines, např. SMFM Checklist pro iniciální management AFE [10]. Invazivní hemodynamický monitoring s cílem zajištění adekvátní orgánové perfuze pomocí intervencí reagujících na změřené parametry má záhy nezastupitelné místo Tab. 1. Znění otázek pokládaných v dotazníku
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=