PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Výměníky tepla a vlhkosti v intenzivní péči: výhody a rizika jejich používání u mechanicky ventilovaných kriticky nemocných | 37 / Anest intenziv Med. 2024;35(1):31-37 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz 45. Ricard JD, Le Mière E, Markowicz P, Lasry S, Saumon G, Djedaïni K, et al. Efficiency and safety of mechanical ventilation with a heat and moisture exchanger changed only once a week. Am J Respir Crit Care Med. 2000 Jan;161(1):104-9. doi: 10.1164/ajrccm.161. 1. 9902062. PMID: 10619805. 46. Thomachot L, Boisson C, Arnaud S, Michelet P, Cambon S, Martin C. Changing heat and moisture exchangers after 96 hours rather than after 24 hours: a clinical and microbiological evaluation. Crit Care Med. 2000 Mar;28(3):714-20. doi: 10.1097/00003246-20000300000019. PMID: 10752820. 47. Kubiak BD, Albert SP, Gatto LA, Trikha G, El‑Zammar O, Nieman GF. Loss of airway pressure during HFOV results in an extended loss of oxygenation: a retrospective animal study. J Surg Res. 2010 Aug;162(2):250-7. doi: 10.1016/j.jss.2009. 04. 026. Epub 2009 May 18. PMID: 19560160. 48. Katira BH, Engelberts D, Otulakowski G, Giesinger RE, Yoshida T, Post M, et al. Abrupt Deflation after Sustained Inflation Causes Lung Injury. Am J Respir Crit Care Med. 2018 Nov 1;198(9):1165-1176. doi: 10.1164/rccm.201801-0178OC. PMID: 29902384. 49. Li YC, Lin HL, Liao FC, Wang SS, Chang HC, Hsu HF, et al. Potential risk for bacterial contamination in conventional reused ventilator systems and disposable closed ventilator‑suction systems. PLoS One. 2018 Mar 16;13(3):e0194246. doi: 10.1371/journal. pone.0194246. PMID: 29547638; PMCID: PMC5856346. 50. Chung FF, Lin HL, Liu HE, Lien AS, Hsiao HF, Chou LT, et al. Aerosol distribution during open suctioning and long‑term surveillance of air quality in a respiratory care center within a medical center. Respir Care. 2015 Jan;60(1):30-7. doi: 10.4187/respcare.03310. Epub 2014 Oct 14. PMID: 25316895. 51. Turbil E, Terzi N, Schwebel C, Cour M, Argaud L, Guérin C. Does endo‑tracheal tube clamping prevent air leaks and maintain positive end‑expiratory pressure during the switching of a ventilator in a patient in an intensive care unit? A bench study. PLoS One. 2020 Mar 11;15(3):e0230147. doi: 10.1371/journal.pone.0230147. PMID: 32160252; PMCID: PMC7065807. 52. Mehri R, Alatrash A, Ogrodnik N, Matida EA, Fiorenza F. In vitro investigation of the Flusso™ Bypass adapter efficiency upon ventilator circuit disconnect in a clinical simulated environment. Can J Respir Ther. 2020 Dec 8;56:86-91. doi: 10.29390/cjrt-2020-033. PMID: 33313385; PMCID: PMC7724989. 53. Minaříková P. Efekt svorkování tracheální rourky a jeho vliv na fyziologii ventilace plic u kriticky nemocných. Diplomová práce. Praha: 3. LFUK; 2022. Individuálně na pacienta cílená (PC) anesteziologická péče – princip PC na druhou Berger‑Estilita J, Marcolino I, Radtke FM. Patient‑centered precision care in anaesthesia – the PC‑square (PC)2 approach. Curr Opin Anaesthesiol. 2024 Apr 1;37(2):163-170. doi: 10.1097/ACO.0000000000001343. Článek se zabývá principy detailně individuálně zaměřené anesteziologické péče o pacienta, možnostmi předvídání potenciálních nežádoucích účinků a potřebě adekvátního monitorování. V úvodu je konstatováno, že implementace doporučených postupů a medicíny založené na důkazech není vždy v praxi používána. Autoři zmiňují nedostatečné znalosti anesteziologů o perioperační neurokognitivní dysfunkci (PND) včetně pooperačního deliria, hypotermii, dehydrataci, nevolnosti, zvracení, silné bolest, stresu, úzkosti, chronické pooperační bolesti a kvality života po operaci. Do individualizované péče kromě pečlivé anamnézy by v budoucnu mohl patřit i farmakogenetický profil pacienta (například s ohledem na geneticky dané rozdílné účinky opioidů) a detailní zaznamenávání výsledků pro další využití. V přehledovém článku jsou uvedena doporučení pro monitoraci pacienta, sběr dat z perioperačního průběhu a jejich vyhodnocování pro budoucí potřebu. V závěru jsou zmíněny i možnosti dalšího vzdělávání. Uvedený článek tak může představovat určitou vizi budoucnosti anesteziologické péče. doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. malekj@fnkv.cz ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY Zotavení z celkové anestezie: srovnání kombinace remimazolamu s flumazenilem a propofolu. Systematický přehled a metaanalýza Wu Q, Xu F, Wang J, et al. Comparison of Remimazolam‑Flumazenil versus Propofol for Recovery from General Anesthesia: A Systematic Review and Meta‑Analysis. J Clin Med. 2023 Nov 26;12(23):7316. doi: 10.3390/jcm12237316. Do metaanalýzy bylo z původních 79 výsledků hledání nakonec zařazeno jen 9 randomizovaných studií s celkem 745 pacienty. Všichni pacienti měli zajištěné dýchací cesty laryngeální maskou nebo intubací. Věk pacientů byl v širokém rozmezí, stejně tak různorodý byl typ operací, načasování podání flumazenilu a antidota svalových relaxancií. Různě byla hodnocena doba do probuzení (otevření očí, vyhovění slovnímu příkazu, Modified Observer’s Alertness/Sedation scale – MOAA/S). Ve srovnání s propofolem zkrátila kombinace remimazolamu a flumazenilu dobu probuzení o 4,34 min (95% CI = -6,88, -1,81; p = 0,0008), dobu do extubace o 4,26 min (95% CI = -6,81, -1,7; p = 0,0008) a dobu pobytu na jednotce postanestetické péče (PACU) o 4,42 min (95% CI = -7,45, -1,38; p = 0,0044). Zároveň se snížil výskyt respirační deprese (0 % vs. 5,16 %; 95% CI = 0,04, 0,89; p = 0,03). Na druhé straně se častěji po kombinaci remimazolamu s flumazenilem vyskytla resedace (9,03 % vs. 1,38 %, RR = 4,15; p = 0,01). Celkově autoři upozorňují na obtížnou interpretaci dat a doporučují, že přes příznivé výsledky bezprostředně po operaci je třeba s ohledem na opětovný výskyt sedace hodnotit přínos kombinace remimazolamu s flumazenilem oproti propofolu s obezřetností a vyzývají k dalším studiím. doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. malekj@fnkv.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=