PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek | 77 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):74-83 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz a vyžaduje podrobné došetření rodiny, úzkou spolupráci klinika s molekulárním genetikem v ACMH. Pro anesteziologa v ambulanci platí, že ke každému pacientovi s rizikovými faktory či podezřením na MH nutno přistupovat jako k MH pozitivnímu (MHS). Takovému pacientovi musíme podat pouze beztriggerovou anestezii s adekvátní přípravou pracoviště do té doby, než je riziko MH vyloučeno. Naopak u MHN pacientů nebo v případě MH rizika jako v běžné populaci není potřeba přijímat stran MH zvláštní opatření. U nových podezření je nutné pacienta nahlásit do ACMH v Brně k edukaci a zahájení diagnostiky. V souvislosti s tím lze doporučit odložení elektivního výkonu do uzavření diagnostiky MH. Mějme ale na paměti, že diagnostika MH trvá řádově týdny až měsíce. Proto důkladně zvažujeme případné odložení výkonů tam, kde může hrozit riziko z prodlení. Rovněž je potřeba zvážit možnosti daného pracoviště poskytnout pacientovi náležitou a bezpečnou anestezii a případně jej odeslat k výkonu na vyšší pracoviště. Anesteziologickou přípravu MHS nebo MH rizikového pacienta shrnuje tabulka 1. 2. Operační sál nebo jiné anesteziologické racoviště Z praktických důvodů je další text rozdělen na dva celky. V prvním se věnujeme anestezii u pacientů se známým rizikem MH. Tyto situace v každodenní praxi potkáváme častěji. Ve druhém stručně shrneme management akutní MH krize. Soustředíme se na klíčová sdělení ve světle nejnovějších doporučení [30–33]. Anesteziologické péči o těhotné pacientky je věnována samostatná kapitola. 2.1 Pacient se známým rizikem MH Pacient s rizikem MH nesmí přijít do kontaktu se spouštěči MH. K tomu jsou třeba dvě zásadní opatření – příprava anesteziologického pracoviště a podání beztriggerové anestezie [30–33]. Příprava anesteziologického pracoviště Cílem je minimalizovat (optimálně zcela vyloučit) expozici vnímavých jedinců reziduálnímu množství halogenovaných inhalačních anestetik. Za bezpečné i pro MH rizikové pacienty je považováno stopové množství inspirovaného inhalačního anestetika v koncentracích do 5 ppm [34]. Stran přípravy pracoviště existují teoreticky tři možnosti. 1. Je k dispozici „čistý“ anesteziologický přístroj: Jedná se o přístroj, který nepřišel do kontaktu s inhalačními anestetiky a je tak nachystán k okamžitému použití bez nutnosti speciální přípravy. Nejčastěji jde o rezervní anesteziologický přístroj. Pomoct zde může i přenosný ventilátor z JIP/ARO napojený na centrální rozvody plynů, zvláště u neodkladných výkonů. 2. Není k dispozici „čistý“ anesteziologický přístroj: Jedná se o sled několika kroků, které mají za úkol co nejlépe „propláchnout“ běžně používaný anesteziologický přístroj před podáním beztriggerové anestezie. Vyžaduje řádově desítky minut (u některých modelů i přes dvě hodiny) a výměnu všeho co vyměnit lze, za vybavení nekontaminované inhalačními anestetiky [30]. Kvůli složitým vnitřním součástem, zejména plastovým a pryžovým, které jsou schopny Tab. 2. Krok-za-krokem: Jak „propláchnout“ anesteziologický přístroj před podáním beztriggerové anestezie (adaptováno dle guidelines [31]) Jak „propláchnout“ anesteziologický přístroj před podáním beztriggerové anestezie 1. Odstraňte odpařovače z anesteziologického přístroje. 2. Vyměňte anestetický dýchací okruh (zásobní vak, vrapované hadice uzavřeného okruhu, T-okruh, filtry, hadička na EtCO2) a pohlcovač oxidu uhličitého (kanystr natronového vápna). 3. Propláchněte okruh kyslíkem nebo vzduchem s maximálním průtokem po dobu specifickou pro daný anesteziologický přístroj (navrhovaný typ ventilace: dechový objem 600 ml; dechová frekvence 15/min). Anesteziologické pracoviště je připraveno k použití Udržujte maximální průtok čerstvého plynu. Vyhněte se pohotovostnímu režimu STAND-BY. Tab. 1. Anesteziologická příprava MHS nebo MH rizikového pacienta Identifikace MHS nebo MH rizikového pacienta, konzultace MH Registru, ev. nahlášení nového pacienta do ACMH Brno. Při předanestetickém vyšetření je potřeba riziko MH zapsat a pacienta poučit o podání pouze pro něho bezpečné anestezie. Ověření dostupnosti dantrolenu na pracovišti. Speciální odběry: Před- a pooperační odběry svalových enzymů nejsou rutinně nutné. Nicméně předoperační měření aktivity CK nebo sérových koncentrací draslíku a myoglobinu může být vhodné, pokud jsou v anamnéze klidová hyperCKemie, svalové symptomy (křeče a myalgie) nebo rhabdomyolýza. Především jako baseline k posouzení výpovědní hodnoty pooperačních odběrů. Premedikace: Indikace pro farmakologickou premedikaci jsou stejné jako pro pacienty, kteří nejsou predisponováni k MH. Zvýšená obezřetnost v případě benzodiazepinů je nutná u myopatů se závažným klinickým obrazem. Profylaktické podání dantrolenu se nedoporučuje. Plán anesteziologické péče: Pokud je regionální anestezie (spinální, epidurální a periferní nervová blokáda) nebo lokální anestezie možná, je vhodnou volbou pro MH rizikové pacienty. V případě nutnosti celkové anestezie použít pouze bezpečnou beztriggerovou anestezii. Příprava anesteziologického pracoviště je nutná předem v obou případech (riziko nutnosti konverze regionální do celkové anestezie). Plán pooperační péče: Není potřeba elektivně domlouvat pooperační péči MH rizikového pacienta cestou JIP nebo ARO, pokud to nevyžaduje povaha operačního výkonu nebo jiné komorbidity pacienta. Při dodržení všech zásad bezpečné anesteziologické péče, mohou být MHS a MH rizikoví pacienti anestezováni i ambulantně nebo v režimu jednodenní chirurgie.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=