PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky 70 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / www.aimjournal.cz základě neformálního přehledu literatury, klinické zkušenosti a předešlého kvalitativního výzkumu s anesteziologickými sestrami. Tento seznam byl pilotně testován třemi anesteziologickými sestrami (cílová populace). Experti byli požádáni, aby zhodnotili, zda činnosti spadají do kompetencí anesteziologické sestry. Byla použita bodovací Likertova škála 1 určitě ne – spíše ne – spíše ano – 4 určitě ano. Součástí dotazování byla možnost doplnění či změny položky. Odborníci měli dva týdny na dokončení každého průzkumu, poté obdrželi upomínkový email. Ve 2. fázi výzkumu byl využit dotazník vytvořený na podkladě výsledků Delphi, který obsahoval 48 položek (činností sestry) rozdělených do sedmi oblastí péče. O jeho vyplnění bylo požádáno 20 expertů, kteří tvořili Delphi panel. Pro stanovení stupně (skóre) rizika byla využita metodika Management rizik – hodnocení závažnosti nežádoucích událostí [1]. U každé položky experti pomocí Likertovy škály stanovili pravděpodobnosti výskytu NU (1–5) a závažnost následků (1–5). Následně byl u každé položky vyhodnocen stupeň (skóre) rizika, tím byla stanovena rizikovost konkrétní činnosti sestry. Statistická analýza K analýze dat pomocí deskriptivní statistiky byl použit Microsoft® Excel® 365. 1. fáze (Delphi). Počet činností dosahujících konsenzu a míra odezvy expertů byly v každém kole dotazování vyjádřeny v relativních číslech. 2. fáze (dotazník). U každé položky dotazníku byl vypočten medián v obou parametrech (pravděpodobnost výskytu / závažnost následků). Dle výsledné hodnoty součinu hodnot obou parametrů byl s využitím matice rizik (Tab. 1) určen stupeň (skóre) rizika (Tab. 2) pro jednotlivé položky. Zastoupení položek/činností sestry s různým stupněm rizika v jednotlivých oblastech péče bylo vyjádřeno v relativních číslech. Výsledky 1. fáze (Delphi) V 2/2024 obdrželo 20 expertů e-mail s dotazníkem 1. kola, včetně demografických otázek a návodu, jak kolo absolvovat. Ze 45 položek (činnosti sestry) jich dosáhlo přednastavené úrovně konsenzu 26 (58 %), experti navrhli úpravu 13 položek a dvě zcela nové položky. Míra odezvy byla 100 %. 2. kolo se konalo v 3/2024. Byl sestaven nový dotazník s 27 položkami, šest položek bylo z předchozího kola (nedosaženo konsenzu) a 21 nově vytvořených položek. Týden před rozesláním dotazníku 2. kola experti obdrželi výsledky 1. kola včetně statistického zpracování odpovědí všech expertů. Položky, které dosáhly konsenzu v 1. kole, byly vyloučeny. Z 27 výroků dosáhlo nastavené úrovně 80 % konsenzu 22 položek (81 %), u pěti položek nebylo dosaženo konsenzu. Položky, u nichž nebylo ve dvou kolech dosaženo konsenzu, byly vyřazeny. Míra odezvy byla 100 %. Celkově bylo dosaženo konsenzu u 48 činností, které byly výzkumníky pro přehlednost rozřazeny do sedmi oblastí anesteziologické ošetřovatelské péče (Tab. 3). 2. fáze Výsledky jednotlivých položek jsou uvedeny v tabulce 3 a řazeny sestupně podle stupně rizika (barevně odlišeno). Ze 48 činností vykonávaných sestrou během anesteziologické péče jich bylo 63 % označeno jako vysoce a 37 % středně rizikové, žádná z položek nedosáhla nízké nebo extrémní úrovně rizika. Diskuze Výsledky výzkumu naznačují, že činnosti vykonávané sestrou během AP jsou zatíženy vysokým nebo středním stupněm rizika nežádoucích událostí. Ze 13 činností anesteziologické sestry zařazených do oblasti Příprava anesteziologického pracoviště a pomůcek jich sedm bylo označeno jako vysoce rizikové. Mnoho nežádoucích příhod souvisejících s anestezií zahrnuje selhání anesteziologického zařízení či pomůcek a dalo by se jim předejít řádnou kontrolou [9]. Pro kontrolu anesteziologického přístroje a odsávání je k dispozici několik mezinárodních směrnic, je prováděna denně před prvním použitím vyškoleným personálem [10] a podle pokynů výrobce. Nastavení zařízení by se mělo řídit kontrolními seznamy, které určují obecné úkoly přípravy zařízení pro daný den a specifickou přípravu pro každého pacienta. V případě poruchy stroje by měl být dostupný samorozpínací vak a alternativní zdroj kyslíku [10]. K dispozici musí být resuscitační vozík a defibrilátor, vybavení a léky pro zřídka se vyskytující komplikace [10]. Jako vysoce rizikové byly experty označeny činnosti spojené s dodržováním hygienicko‑epidemiologického režimu. AP může představovat potenciální riziko infekce pro pacienta i anesteziologický tým. Pracovní oblast může být kontaminována patogeny či krví [11]. Důležitá hygienická opatření se týkají hygieny rukou, dezinfekce povrchů, podávání parenterálních léků, zacházení s katétry, intubace, antibiotické profylaxe, teplotního managementu, intervalů výměn pomůcek či organizace Tab. 1 Matice rizika [1] Důsledek Pravděpodobnost 1 2 3 4 5 Vzácné Nepravděpodobné Možné Pravděpodobné Téměř jisté 5 Katastrofální 5 10 15 20 25 4 Vysoký 4 8 12 16 20 3 Střední 3 6 9 12 15 2 Malý 2 4 6 8 10 1 Nevýznamný 1 2 3 4 5 Tab. 2 Stupeň rizika [1] 1–3 Nízké riziko 4–6 Střední riziko 8–12 Vysoké riziko 15–25 Extrémní riziko
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=