Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky Adverse events risk score assessment of anaesthesia nurse activities in the context of the Czech Republic PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek Malignant Hyperthermia „up‑to‑date practically“ – non‑systematic review article Terapeutické monitorování léčiv – cesta k efektivnější antibiotické terapii. Praktické zkušenosti Fakultní nemocnice Therapeutic drug monitoring – a path to more effective antibiotic therapy KAZUISTIKY / CASE REPORTS Anafylaktoidný tehotenský syndróm (embólia plodovou vodou) Anaphylactoid syndrome of pregnancy (amniotic fluid embolism) Fatální intravaskulární hemolýza způsobená Clostridium perfringens – kazuistika a literární přehled Fatal intravascular haemolysis caused by Clostridium perfringens – case report and literature review KRÁTKÉ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATION Dlouhodobé žilní vstupy v perioperační a intenzivní péči a jejich tunelizace Long-term vascular access in anesthesiology and intensive care medicine and tunnelization … Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 36, ROK 2025, ČÍSLO 2 (ČERVEN) 2025 / 2
Vydavatel získává otištěním příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Jakákoli reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce a písemným souhlasem vlastníka autorských práv. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. ZÁSTUPCI VEDOUCÍHO REDAKTORA / ASSOCIATE EDITORS prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D. EMERITNÍ VEDOUCÍ REDAKTOŘI / EMERITE EDITORS-IN-CHIEF MUDr. Ivan Herold, CSc. prof. MUDr. Milan Adamus, Ph.D., MBA REDAKTOŘI / EDITORS doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., FESAIC EXTERNÍ PORADNÍ SBOR / ADVISORY BOARD prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA prof. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D. prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Roman Záhorec, CSc. EDITOŘI SEKCÍ / EDITORS OF THE SECTIONS Anesteziologie a perioperační medicína prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M. prof. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D. prof. MUDr. Tomáš Drábek, Ph.D., FASA MUDr. Dušan Mach MUDr. Peter Merjavý, PhD., EDRA, FRCA, CETC prof. MUDr. Pavel Michálek, Ph.D., DESA, MSc., MBA, FEAMS MUDr. Daniel Nalos prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA Algeziologie doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D. MUDr. Jan Lejčko prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. Intenzivní medicína prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D. doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA doc. MUDr. Jan Máca, Ph.D. MUDr. Bronislav Stibor Jiné doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC MUDr. Renata Černá Pařízková, Ph.D., LL.M. MUDr. Michal Horáček, DEAA doc. MUDr. Jozef Klučka, Ph.D. doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., FESAIC MUDr. Jana Kubalová doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D. MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC Anesteziologie a intenzivní medicína 2025 / 2 Rok 2025; Ročník/volume 36 Číslo/number 2 (červen) Vychází: 5× ročně ISSN 1805-4412 (on-line) Evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. j. E 6101 Cit. zkratka: Anest intenziv Med. Webová stránka časopisu včetně archivu www.aimjournal.cz Vydavatel: Česka lékařská společnost J. E. Purkyně, o. s. Sokolská 31, 120 26 Praha 2, IČ: 00444359 Nakladatel: Solen, s. r. o., www.solen.cz Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ: 25553933 Odpovědná redaktorka: Mgr. Helena Zedníčková e-mail: zednickova@solen.cz / tel.: 778 976 986 Grafická úprava, sazba: DTP Solen, Milan Matoušek Zasílání rukopisů: Zasílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.aimjournal.cz. Předplatné: Pro ČR i SR zajišťuje: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Tel.: 585 209 206, e-mail: predplatne@solen.cz Předplatné objednávejte na emailu predplatne@solen.cz, ve kterém uveďte jméno a příjmení, fakturační údaje a mailovou adresu, na kterou má být časopis zasílán. Cena pro ČR: předplatné na rok 2025 500 Kč, jednotlivé číslo 110 Kč Cena pro SR: předplatné na rok 2025 25 €, jednotlivé číslo 6 €
EDITORIAL Spolupráce ČSARIM s NIKEZ – unikátní příležitost ovlivnění klinické praxe? | 65 ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Spolupráce ČSARIM s NIKEZ – unikátní příležitost ovlivnění klinické praxe? Publikovaná doporučení Algoritmus diagnostiky maligní hypertermie v České republice [1] vzniklá v gesci Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví ČR (NIKEZ, https://nikez.mzcr.cz) jsou již třetím dokumentem ve formátu NIKEZ, který vznikl ve spolupráci a s odbornou garancí České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSARIM), a chci i touto cestou poděkovat autorskému kolektivu za jejich práci v tak významném tématu – klinický výskyt maligní hypertermie (MH) je sice extrémně vzácný, prevalence genetické dispozice k MH tak vzácná ale není [2, 3]. Kromě poděkování však chci ale využít tuto příležitost zejména k zamyšlení nad významem vzniku a existence NIKEZ pro českou medicínu, náš obor a ČSARIM. Významem, který si podle mého názoru část lékařů řady oborů, včetně našeho, zatím ani neuvědomuje, pokud vůbec o existenci NIKEZ ví. Jednou z hlavních rolí každé lékařské společnosti je prosazování kvality a bezpečnosti poskytované péče ve „své“ odbornosti. V kontextu ČSARIM jde vždy o dva hlavní pilíře oboru – anesteziologie a intenzivní medicína. Doporučené postupy nebo jejich ekvivalenty představují nástroj k dosažení těchto cílů za předpokladu naplnění zásadní podmínky – systémové implementace. Bez dostatečné míry systémové implementace je každé, odpovídající metodologií vytvořené, doporučení „jen“ edukační materiál, přestože ani to není málo. Smysl, cíl a ambice každého doporučení jsou ale obvykle mnohem vyšší – ovlivnit odborné chování lékařů ve smyslu omezování (z individuálního kontextu nevyplývající) variability diagnostických a léčebných postupů a přispívat k vyšší klinické nebo organizační efektivitě zdravotní péče. Doporučené postupy NIKEZ (v některém ze současných formátů – klinické doporučené postupy a především tzv. operativní doporučení) mohou mít v podpoře systémové implementace zásadní význam – zejména tam, kde je překážka či neochota na straně poskytovatele. Překážek může být celá řada, některé jsou zcela legitimní či pochopitelné – ekonomické důvody (náklady na implementaci), organizační obtížnost, obava z narušení provozní efektivity, institucionální setrvačnost (zejména při nedostatečné regulační závaznosti a nízkému tlaku ze strany plátců péče), v neposlední řadě postoj manažerů většiny nemocnic, kteří nevnímají lékaře v rolích zástupců odborných společností jako partnery pro efektivní řízení zdravotní péče a prosazování postupů medicíny založené na důkazech, ale většinou jako vzdálené akademické autority, které jim svým úsilím zvyšují náklady. Jiné překážky (s různým stupněm iracionality) mohou být však na straně zdravotníků – vzorce chování typu „change fatigue“ či „being medical conservative“, ignorance výsledků vědy a výzkumu ze strany lékařů jsou v odborné literatuře, zaměřené na bariéry implementace odborných doporučení, popsány dostatečně [4–6]. Spolupráci mezi ČSARIM a NIKEZ a její rozvoj považuji osobně za klíčový nástroj a cestu k prosazování zájmů oboru v oblasti zvyšování odborné kvality, organizace a forenzní bezpečnosti naší práce. Oborová témata zpracovaná ve formátech NIKEZ jsou příležitostí nejenom ke vzniku edukačních materiálů vysoké (odborně i metodologicky) kvality, ale především možností prosazovat postupy s vysokou důkazní vědeckou kvalitou do klinické praxe, minimalizovat nežádoucí variabilitu, iniciovat jednání o úhradách a v neposlední řadě postupně snižovat odmítavý postoj části lékařů (nejenom v našem oboru) k významu vědy, expertních důkazů a syntézy dostupné evidence jako základu klinické práce. Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v současné době spolupracuje s NIKEZ na tématech organizace diagnostiky a léčby předoperační anémie jako součásti konceptu Patient Blood Management a na formulaci zásad bezpečné analgosedace. V rámci zadání pro (již proběhlou) strategickou konferenci „Vize a směřování národních klinických doporučených postupů nebo operativních doporučení jednotlivých oborů a odborných společností na období 2025–2030“ předložila ČSARIM rovněž návrhy témat pro operativní doporučení NIKEZ (ke stažení zde). Z pohledu role doporučení NIKEZ je nutno zmínit ještě závěry panelu k problematice závaznosti doporučených postupů v České republice (panel byl iniciován ČSARIM a proběhl v gesci NIKEZ, ČLS a Právnické fakulty Univerzity Karlovy dne 10. 6. 2025), který jasně formuloval tezi o „zásadní roli operativních doporučení NIKEZ v systému zdravotní péče ČR“. Pěstujme a udržujme tuto spolupráci nyní i v budoucnu – jsem přesvědčen, že je, ve faktickém významu slova, nenahraditelná. Osobně ji považuji za jeden z rozhodujících faktorů k udržení a posilování vyjednávací pozice ČSARIM v českém zdravotním systému, umožňuje nám prosazovat zásadní oborová a organizační témata do praxe a realizovat jeden z hlavních smyslů existence ČSARIM – rozvíjet obor ve prospěch pacientu i nás, lékařů. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESIC Předseda výboru ČSARIM (2019–2022, 2023–2026) Klinický zástupce vedoucího Metodického centra Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví LITERATURA 1. Štourač P, Štěpánková D, Klincová M, Schröderová I, Zídková J, Gaillyová R, et al. Algoritmus diagnostiky maligní hypertermie. Doporučený postup. Available from: https://nikez.mzcr.cz/res/guideline/full-000354-od-algoritmus-diagnostiky-maligni-hypertermie- -fina-2025-03-05-16-42-59.pdf. 2. Mungunsukh O, Deuster P, Muldoon S, O’Connor F, Sambuughin N. Estimating prevalence of malignant hyperthermia susceptibility through population genomics data. Br J Anaesth. 2019 Sep;123(3):e461-e463. doi: 10.1016/j.bja.2019.06.010. Epub 2019 Jul 10. PMID: 31301762. 3. Štěpánková D, Klincová M, Schröderová I, Zídková J, Gaillyová R, Fajkusová L, et al. Komentář k operativnímu postupu NIKEZ – Algoritmus diagnostiky maligní hypertermie v České republice, praktické konsekvence. Anest. intenziv. Med. 2025;36(2):139-141. DOI: 10.36290/aim.2025.018 4. Mandrola J, Cifu A, Prasad V, Foy A. The Case for Being a Medical Conservative. Am J Med. 2019 Aug;132(8):900-901. doi: 10.1016/j.amjmed.2019.02.005. Epub 2019 Mar 6. PMID: 30851263. 5. Qumseya B, Goddard A, Qumseya A, Estores D, Draganov PV, Forsmark C. Barriers to Clinical Practice Guideline Implementation Among Physicians: A Physician Survey. Int J Gen Med. 2021 Nov 2;14:7591-7598. doi: 10.2147/IJGM.S333501. PMID: 34754231; PMCID: PMC8572046. 6. Martensen RL. The Effect of Medical Conservatism on the Acceptance of Important Medical Discoveries. JAMA. 1996;276(24):1933. doi:10.1001/jama.1996.03540240011006. https://doi.org/10.36290/aim.2025.029
66 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz OBSAH / CONTENT EDITORIAL Spolupráce ČSARIM s NIKEZ – unikátní příležitost ovlivnění klinické praxe? Collaboration between ČSARIM and NIKEZ – a unique opportunity to impact clinical practice? ČernýV.-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ---------------------- 65 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky Adverse events risk score assessment of anaesthesia nurse activities in the context of the Czech Republic BejvančickáP.,BrabcováI. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------------ 68 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek Malignant hyperthermia „up‑to‑date practically“ – non‑systematic review article Štěpánková D., Klincová M., Schröderová I., Bönischová T., Tomášková V., Havránková N., Štourač P. - - - - - - - - - - - 74 Terapeutické monitorování léčiv – cesta k efektivnější antibiotické terapii. Praktické zkušenosti Fakultní nemocnice Therapeutic drug monitoring – a path to more effective antibiotic therapy Juhás V., Šudáková A., Harazim M. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------------- 84 KAZUISTIKY / CASE REPORTS Anafylaktoidný tehotenský syndróm (embólia plodovou vodou) Anaphylactoid syndrome of pregnancy (amniotic fluid embolism) BundzákováK.----------------------------------------------------------91 Fatální intravaskulární hemolýza způsobená Clostridium perfringens – kazuistika a literární přehled Fatal intravascular haemolysis caused by Clostridium perfringens – case report and literature review HarazimM.-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ---------------------- 97 KRÁTKÉ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATION Dlouhodobé žilní vstupy v perioperační a intenzivní péči a jejich tunelizace Long-term vascular access in anesthesiology and intensive care medicine and tunnelization Brožek T., Dovjak P., Chovanec V., Kletečka J., Nosková P., Astapenko D. - - - - - - - - - - - - - - - - - --------- 102 Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky Adverse events risk score assessment of anaesthesia nurse activities in the context of the Czech Republic PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Maligní hypertermie „up‑to‑date prakticky“ – nesystematický přehledový článek Malignant Hyperthermia „up‑to‑date practically“ – non‑systematic review article Terapeutické monitorování léčiv – cesta k efektivnější antibiotické terapii. Praktické zkušenosti Fakultní nemocnice Therapeutic drug monitoring – a path to more effective antibiotic therapy KAZUISTIKY / CASE REPORTS Anafylaktoidný tehotenský syndróm (embólia plodovou vodou) Anaphylactoid syndrome of pregnancy (amniotic fluid embolism) Fatální intravaskulární hemolýza způsobená Clostridium perfringens – kazuistika a literární přehled Fatal intravascular haemolysis caused by Clostridium perfringens – case report and literature review KRÁTKÉ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATION Dlouhodobé žilní vstupy v perioperační a intenzivní péči a jejich tunelizace Long‑term vascular access in anesthesiology and intensive care medicine and tunnelization … Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 36, ROK 2025, ČÍSLO 2 (ČERVEN) 2025 / 2 www.aimjournal.cz
| 67 ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz ZPRÁVY ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ / REPORTS FROM PROFESSIONAL SOCIETIES Stanovisko výboru ČSARIM: Zachování dostupnosti desfluranu v klinické praxi Balík M., Beneš J., Bláha J., Černá Pařízková R., Černý V., Duška F., Dostál P., Gabrhelík T., Mach D., Michálek P., Stern M., Ševčík P., Štourač P., Truhlář A., Vymazal T. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------106 Stanovisko výboru ČSARIM: Zachování dostupnosti sukcinylcholinu v klinické praxi Balík M., Beneš J., Bláha J., Černá Pařízková R., Černý V., Duška F., Dostál P., Gabrhelík T., Mach D., Michálek P., Stern M., Ševčík P., Štourač P., Truhlář A., Vymazal T. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------- 107 Stanovisko výboru ČSARIM: Etapy anesteziologické a operační péče – terminologie a definice Balík M., Beneš J., Bláha J., Černá Pařízková R., Černý V., Duška F., Dostál P., Gabrhelík T., Mach D., Michálek P., Stern M., Ševčík P., Štourač P., Truhlář A., Vymazal T. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------108 NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Prevence vzniku ventilátorové pneumonie – souhrn aktuálních doporučení Preventive procedures for ventilator-associated pneumonia – current recommendations Zoubková R., Światkowská M., Glac T., Madziová S., Haltofová A., Rusková K., Nytra I., Pospíšilová J., KučerováZ.,ŠevčíkP. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------------- 110 Algoritmus diagnostiky maligní hypertermie Algorithm for the diagnosis of malignant hyperthermia Štěpánková D., Klincová M., Schröderová I., Zídková J., Gaillyová R., Fajkusová L., Štourač P. - - - - - - - - - - -----120 KORESPONDENCE / CORRESPONDENCE Komentář k operativnímu postupu NIKEZ – Algoritmus diagnostiky maligní hypertermie v České republice, praktické konsekvence Commentary on the standard operating procedure NIKEZ Algorithm for the diagnosis of malignant hyperthermia in the Czech Republic and its practical consequences Štěpánková D., Klincová M., Schröderová I., Zídková J., Gaillyová R., Fajkusová L., Vyškovský R., Štourač P. - - - - --- 139 ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ----------------- 142 NEKROLOG / OBITUARY Prof. George Silvay 1935–2025 CvachovecK.,ČernýV. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------------- 151 OBSAH / CONTENT
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky 68 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2025.016 Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky Bejvančická P.1,2, Brabcová I.1 1Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni Cíl studie: Anesteziologická péče je zatížena určitým stupněm rizika. Sestra jako součást anesteziologického týmu vykonává řadu činností zaměřených na péči o pacienty před, během a po anesteziologické péči. Je proto žádoucí implementovat vhodné strategie řízení rizik i do oblasti anesteziologického ošetřovatelství. Cílem studie bylo definovat činnosti sestry v anesteziologické péči a zhodnotit stupeň rizika nežádoucích událostí u jednotlivých činností. Typ studie: Delphi studie. Deskriptivní studie. Materiál a metoda: 1. fáze výzkumu zahrnovala 2 kola Delphi, panel expertů tvořilo 20 anesteziologických sester s přesahem do managementu nebo vzdělávání v anesteziologii. Jako úroveň konsenzu byla stanovena 80% shoda expertů. Pro vyjá‑ dření míry souhlasu byla využita Likertova škála. Ve 2. fázi byl u jednotlivých činností stanoven stupeň rizika nežádoucích událostí dle metodiky Managementu rizik. Experti stanovili pravděpodobnost výskytu a závažnost následků nežádoucí události, následně bylo vypočteno skóre rizika. K vyhodnocení a popisu dat byla využita deskriptivní statistika. Výsledky: Bylo definováno 48 činností prováděných sestrou v rámci anesteziologické péče, následně byly rozděleny do 7 oblastí. 30 (62,5 %) činností bylo experty vyhodnoceno jako vysoce rizikové, 18 jako středně rizikové. Jako vysoce rizikové byly hodnoceny některé činnosti spojené s přípravou pracoviště a pomůcek, monitorací a sledováním, intravenózní aplikací, zajištěním dýchacích cest, týmovou spoluprací, verifikací a preventivními ošetřovatelskými intervencemi. Závěr: Sestry jsou nedílnou součástí anesteziologického týmu a činnosti, které vykonávají v rámci anesteziologické péče, jsou spojeny s vysokým či středním stupněm rizika nežádoucí události. Řízení rizik v anesteziologickém ošetřovatelství je nezbytné pro bezpečnost pacienta. Klíčová slova: anesteziologická péče, řízení rizik, činnosti sestry, bezpečnost pacienta. Adverse events risk score assessment of anaesthesia nurse activities in the context of the Czech Republic Objective: Anaesthesia care is burdened with a certain level of risk. The nurse is an essential part of the anaesthesia team. It is necessary to implement appropriate risk management strategies in the nursing. The aim of this study was to define the nurses’ activities in anaesthesia care and evaluate risk score of adverse events for individual activities. Design: Delphi study. Descriptive study. Materials and methods: The 1st phase of the research included 2 Delphi rounds, the expert panel consisted of 20 anaes‑ thesia nurses with overlap in management or education in anaesthesiology. The consensus level was set at 80% agreement of experts. A Likert scale was used to express the level of agreement. In the 2nd phase, the risk score of adverse events was defined for individual activities according to the Risk Management methodology. The experts determined the probability of occurrence and severity of the consequences of an adverse event. Risk score was calculated. Descriptive statistics were used to evaluate and describe the data. Results: 48 activities performed by a nurse during anaesthesia care were defined, subsequently divided into 7 areas. 30 (62.5%) activities were evaluated as high-risk, 18 as medium risk by experts. Some activities associated with the workplace and de‑ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: Článek přijat redakcí: 27. 1. 2025; Článek přijat k tisku: 23. 4. 2025 PhDr. Petra Bejvančická, petrabejvancicka@seznam.cz Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky | 69 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz vices preparation, monitoring and surveillance, intravenous administration, airway management, teamwork, verification and preventive nursing interventions were evaluated as high-risk. Results: Nurses represent an integral part of the anaesthesia team and activities performed by them during anaesthesia care are connected with high or medium risk score of adverse events. Risk management in anaesthesia nursing is essential for patient safety. Key words: anaesthesia care, risk management, nurse activities, patient safety. Úvod Řízení rizik je multidisciplinární systematický proces využívaný ke zvyšování kvality léčebné a ošetřovatelské péče. Jeho cílem je minimalizace a případně eliminace nežádoucích událostí (NU), které mohly mít nebo měly negativní dopad na pacienty, zaměstnance nebo organizaci poskytovatele [1]. Anesteziologie je specializace, která se na řízení rizik a bezpečnost pacientů intenzivně zaměřuje. Management rizik v anestezii lze rozdělit do pěti fází: povědomí o riziku, identifikace rizika, hodnocení rizik, řízení rizik a přehodnocení [2]. Ve složitém systému anesteziologické péče (AP) k incidentům nevyhnutelně dojde omylem či nehodou, pokud nebudou implementovány vhodné strategie řízení rizik. Jakmile je riziko identifikováno, je potřeba posoudit jeho stupeň, aby se určil rozsah a povaha kontrolních opatření. Hodnotí se dva aspekty rizika: pravděpodobnost výskytu nebo opakování a nejpravděpodobnější výsledek, pokud by se nebezpečí realizovalo. Cílem řízení rizik je identifikované nebezpečí snížit na tolerovatelné riziko. Rizika by měla být pravidelně přezkoumána a přehodnocena, aby hodnocení zůstala přesná a implementované kontroly a strategie efektivní [1, 2]. Nezbytné pro bezpečnost pacienta je řízení rizik v anesteziologickém ošetřovatelství. Sestry hrají klíčovou roli v anesteziologických týmech, přičemž jejich činnosti zahrnují široké spektrum úkolů zaměřených na péči o pacienty před, během a po AP. Mezinárodní rada sester definuje kompetence anesteziologických sester jako kombinaci znalostí, dovedností a úsudku umožňující efektivní fungování v různých oblastech AP: etika, management rizik, technologie, spolupráce, medikace a ošetřovatelské intervence [3]. Kompetence anesteziologických sester v různých zemích závisí na národní historii, školení, předpisech a legislativě [4]. Každá země má jiný model anesteziologické péče, každá evropská země má svůj vlastní jedinečný typ nelékařského člena anesteziologického týmu a jejich role se podstatně liší [5]. V modelu „physician anaesthesia/ anestezie poskytovaná lékařem“ anestezii podává lékař ve spolupráci s anesteziologickou sestrou. Tento model je zaveden v České republice, Polsku, Rakousku, Německu, Itálii aj. Model „non‑physician anaesthesia / anestezie poskytovaná nelékařem“ spočívá v tom, že speciálně vyškolená / certifikovaná anesteziologická sestra podává anestezii samostatně, pod dohledem lékaře anesteziologa (Francie, Švýcarsko, Dánskou, Švédsko, Holandsko) [5]. V České republice je za AP zodpovědný lékař a je poskytována anesteziologickým týmem, který zahrnuje anesteziologa a všeobecnou sestru (nazývanou v klinické praxi anesteziologická sestra, avšak bez legislativního ukotvení). Stejně tak legislativně neukotvené jsou činnosti, které tato sestra vykonává. V podstatě kopírují kompetence všeobecné sestry, v případě specializace (Sestra pro intenzivní péči) se navyšují v některých oblastech [6]. Všeobecná sestra je autonomním odborníkem v oboru ošetřovatelství, ale ne v anesteziologii. Neexistují žádné pokyny, které by upravovaly plánování ošetřovatelské péče během AP. Primárním cílem tohoto výzkumu bylo zhodnotit stupeň rizika nežádoucích událostí u jednotlivých činností, které vykonává sestra v rámci AP. Protože tyto činnosti nejsou jasně dané, bylo nutné je nejprve definovat. V rámci tohoto výzkumu byly jako „nežádoucí události“ chápány události nebo okolnosti, které mohly vyústit v poškození pacienta, a kterým bylo možné se vyhnout [1]. Pro všeobecnou sestru pracující v anesteziologickém týmu byl užíván termín „anesteziologická sestra“. Výzkumná otázka zněla: Jaké činnosti vykonává sestra v anesteziologické péči a jakým stupněm rizika nežádoucích událostí jsou jednotlivé činnosti zatíženy? Soubor a metoda Výzkum probíhal ve dvou fázích V 1. fázi výzkumu byla provedena dvoukolová studie Deplhi pro dosažení konsenzu o činnostech anesteziologické sestry mezi odborníky. Delphi je technika pro získávání konsenzu od expertního panelu o tématu běžném ve zdravotnictví a je považována za flexibilní přístup k transformaci individuálních názorů do skupinového konsenzu [7]. Umožňuje kvalitativní i kvantitativní zpracování dat. Provedení této studie se řídilo pokyny pro provádění a vykazování studií DElphi (CREDES) [8]. Členové odborného panelu – experti byli definováni jako informovaní jedinci [7], anesteziologické sestry se znalostí zkoumaného tématu a zájmem se zapojit. Kritériem pro zařazení byl minimálně 3letý aktivní výkon profese anesteziologické sestry s přesahem do managementu nebo vzdělávání v oboru v současnosti. Odhady vhodných velikostí vzorků pro Delphi procesy se liší v závislosti na složení cílové populace. Pokud mají účastníci podobné odborné znalosti, menší velikosti vzorků (20–30) mohou přinést reprezentativní odezvu. Náš panel tvořilo 20 expertů s průměrnou délkou praxe anesteziologické sestry 17 (4–29) let. Data byla shromažďována pomocí mailové komunikace. Před zahájením studie bylo rozhodnuto o úrovni konsenzu [8]. Protože neexistuje jasná obecná shoda na optimální úrovni konsenzu, v této studii bylo konsenzu dosaženo, pokud 80 % nebo více odborníků hodnotilo položku stejně a nebyly připomínky k formulaci. Členové výzkumného týmu, anesteziologická sestra a doktorandka (PB) a docentka ošetřovatelství se zaměřením na management rizik (IB), vypracovaly počáteční seznam 45 položek (činností sestry) na
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky 70 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / www.aimjournal.cz základě neformálního přehledu literatury, klinické zkušenosti a předešlého kvalitativního výzkumu s anesteziologickými sestrami. Tento seznam byl pilotně testován třemi anesteziologickými sestrami (cílová populace). Experti byli požádáni, aby zhodnotili, zda činnosti spadají do kompetencí anesteziologické sestry. Byla použita bodovací Likertova škála 1 určitě ne – spíše ne – spíše ano – 4 určitě ano. Součástí dotazování byla možnost doplnění či změny položky. Odborníci měli dva týdny na dokončení každého průzkumu, poté obdrželi upomínkový email. Ve 2. fázi výzkumu byl využit dotazník vytvořený na podkladě výsledků Delphi, který obsahoval 48 položek (činností sestry) rozdělených do sedmi oblastí péče. O jeho vyplnění bylo požádáno 20 expertů, kteří tvořili Delphi panel. Pro stanovení stupně (skóre) rizika byla využita metodika Management rizik – hodnocení závažnosti nežádoucích událostí [1]. U každé položky experti pomocí Likertovy škály stanovili pravděpodobnosti výskytu NU (1–5) a závažnost následků (1–5). Následně byl u každé položky vyhodnocen stupeň (skóre) rizika, tím byla stanovena rizikovost konkrétní činnosti sestry. Statistická analýza K analýze dat pomocí deskriptivní statistiky byl použit Microsoft® Excel® 365. 1. fáze (Delphi). Počet činností dosahujících konsenzu a míra odezvy expertů byly v každém kole dotazování vyjádřeny v relativních číslech. 2. fáze (dotazník). U každé položky dotazníku byl vypočten medián v obou parametrech (pravděpodobnost výskytu / závažnost následků). Dle výsledné hodnoty součinu hodnot obou parametrů byl s využitím matice rizik (Tab. 1) určen stupeň (skóre) rizika (Tab. 2) pro jednotlivé položky. Zastoupení položek/činností sestry s různým stupněm rizika v jednotlivých oblastech péče bylo vyjádřeno v relativních číslech. Výsledky 1. fáze (Delphi) V 2/2024 obdrželo 20 expertů e-mail s dotazníkem 1. kola, včetně demografických otázek a návodu, jak kolo absolvovat. Ze 45 položek (činnosti sestry) jich dosáhlo přednastavené úrovně konsenzu 26 (58 %), experti navrhli úpravu 13 položek a dvě zcela nové položky. Míra odezvy byla 100 %. 2. kolo se konalo v 3/2024. Byl sestaven nový dotazník s 27 položkami, šest položek bylo z předchozího kola (nedosaženo konsenzu) a 21 nově vytvořených položek. Týden před rozesláním dotazníku 2. kola experti obdrželi výsledky 1. kola včetně statistického zpracování odpovědí všech expertů. Položky, které dosáhly konsenzu v 1. kole, byly vyloučeny. Z 27 výroků dosáhlo nastavené úrovně 80 % konsenzu 22 položek (81 %), u pěti položek nebylo dosaženo konsenzu. Položky, u nichž nebylo ve dvou kolech dosaženo konsenzu, byly vyřazeny. Míra odezvy byla 100 %. Celkově bylo dosaženo konsenzu u 48 činností, které byly výzkumníky pro přehlednost rozřazeny do sedmi oblastí anesteziologické ošetřovatelské péče (Tab. 3). 2. fáze Výsledky jednotlivých položek jsou uvedeny v tabulce 3 a řazeny sestupně podle stupně rizika (barevně odlišeno). Ze 48 činností vykonávaných sestrou během anesteziologické péče jich bylo 63 % označeno jako vysoce a 37 % středně rizikové, žádná z položek nedosáhla nízké nebo extrémní úrovně rizika. Diskuze Výsledky výzkumu naznačují, že činnosti vykonávané sestrou během AP jsou zatíženy vysokým nebo středním stupněm rizika nežádoucích událostí. Ze 13 činností anesteziologické sestry zařazených do oblasti Příprava anesteziologického pracoviště a pomůcek jich sedm bylo označeno jako vysoce rizikové. Mnoho nežádoucích příhod souvisejících s anestezií zahrnuje selhání anesteziologického zařízení či pomůcek a dalo by se jim předejít řádnou kontrolou [9]. Pro kontrolu anesteziologického přístroje a odsávání je k dispozici několik mezinárodních směrnic, je prováděna denně před prvním použitím vyškoleným personálem [10] a podle pokynů výrobce. Nastavení zařízení by se mělo řídit kontrolními seznamy, které určují obecné úkoly přípravy zařízení pro daný den a specifickou přípravu pro každého pacienta. V případě poruchy stroje by měl být dostupný samorozpínací vak a alternativní zdroj kyslíku [10]. K dispozici musí být resuscitační vozík a defibrilátor, vybavení a léky pro zřídka se vyskytující komplikace [10]. Jako vysoce rizikové byly experty označeny činnosti spojené s dodržováním hygienicko‑epidemiologického režimu. AP může představovat potenciální riziko infekce pro pacienta i anesteziologický tým. Pracovní oblast může být kontaminována patogeny či krví [11]. Důležitá hygienická opatření se týkají hygieny rukou, dezinfekce povrchů, podávání parenterálních léků, zacházení s katétry, intubace, antibiotické profylaxe, teplotního managementu, intervalů výměn pomůcek či organizace Tab. 1 Matice rizika [1] Důsledek Pravděpodobnost 1 2 3 4 5 Vzácné Nepravděpodobné Možné Pravděpodobné Téměř jisté 5 Katastrofální 5 10 15 20 25 4 Vysoký 4 8 12 16 20 3 Střední 3 6 9 12 15 2 Malý 2 4 6 8 10 1 Nevýznamný 1 2 3 4 5 Tab. 2 Stupeň rizika [1] 1–3 Nízké riziko 4–6 Střední riziko 8–12 Vysoké riziko 15–25 Extrémní riziko
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky | 71 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Tab. 3 Stupně rizika u jednotlivých činností anesteziologických sester Činnost anesteziologické sestry Závažnost důsledků NU pro pacienta (medián) Pravděpodobnost výskytu NU (medián) Stupeň rizika 1. Příprava anesteziologického pracoviště a pomůcek 54 % 46 % příprava/ zajištění dostupnosti pomůcek k řešení komplikací (např. defibrilátor) 5 2 10 příprava a kontrola funkčnosti odsávačky a pomůcek k odsávání 4 2,5 10 příprava a kontrola/testování anesteziologického přístroje 4 2,5 10 dodržování HER (hygienicko-epidemiologický režim) 3 3 9 příprava a kontrola funkčnosti pomůcek k zajištění dýchacích cest 4 2 8 příprava a kontrola léků (včetně návykových látek), infuzních roztoků 4 2 8 příprava a kontrola pomůcek a farmak pro lokoregionální anestezii 3,5 2 7 příprava a kontrola/testování/ zajištění dostupnosti speciálních pomůcek (např. videolaryngoskop, bronchoskop, rekuperátor atd.) 3 2 6 zajišťování stálé připravenosti pracoviště 3 2 6 příprava a kontrola/testování monitorovací techniky 3 2 6 příprava a kontrola funkčnosti pomůcek k zajištění intravenózního vstupu 2 3 6 vedení dokumentace o ošetřovatelských činnostech během AP 2 3 6 příprava sterilního stolku 2 2 4 2. Sledování a monitorace 67 % 33 % klinické sledování pacienta a interpretace zjištěného 4 3 12 trvalý dohled nad pacientem během pobytu na operačním sále 4.5 2 9 sledování a kontrola funkce přístrojů 4 2 8 analýza a interpretace hodnot monitorovaných přístrojově 4 2 8 odběry vzorků k laboratorním vyšetřením 3 2 6 zahájení neinvazivní monitorace (krevní tlak, saturace kyslíkem aj.) 2 3 6 3. Aplikace intravenózní / Invazivní vstupy 71 % 29 % aplikace transfuzních přípravků 5 2 10 zajištění periferního žilního vstupu 3 2,5 7,5 aplikace krevních derivátů (albumin, koagulační faktory) 3,5 2 7 aplikace léků intravenózně 3,5 2 7 invazivní monitorace/asistence, péče o vstupy, funkčnost 3,5 2 7 kanylace arterie radialis včetně asistence 3 2 6 aplikace infuzní terapie 3 2 6 4. Zajištění dýchacích cest 75 % 25 % asistence při zajištění průchodnosti dolních cest dýchacích pomůckami 4,5 2,5 11,25 asistence při zajištění průchodnosti horních cest dýchacích pomůckami 4 2 8 asistence při extubace endotracheální rourky 4 2 8 odsávání z úst a dýchacích cest 3 2 6 5. Týmová spolupráce 57 % 43 % spolupráce při probouzení pacienta 3 3 9 komunikace a spolupráce s personálem 3 3 9 asistence lékaři při lokoregionálních technikách 4 2 8 péče o pacienta na dospávacím pokoji 4 2 8 spolupráce při polohování pacienta dle potřeb operace 3 2 6 spolupráce při předávání pacienta na odd. 3 2 6 spolupráce při transportu pacienta z operačního sálu na překlad 3 2 6 6. Verifikace a komunikace 80 % 20 % verifikace pacienta 4 2 8 ověření alergie 4 2 8 ověření lačnosti, stavu chrupu 4 2 8 ověření operace, event. operované strany 4 2 8 komunikace s pacientem 2 3 6 7. Preventivní ošetřovatelské intervence 50 % 50 % péče o tepelný komfort pacienta 3 3 9 prevence pádu pacienta 4 2 8 ochrana očí pacienta 4 2 8 prevence polohového a tlakového poškození pacienta 3 2 6 prevence vzniku dekubitů a porušení kůže a sliznic pacienta 3 2 6 kontrola tlaku v obturačním balonku/manžetě 3 2 6 Stupeň rizika: 4–6 střední riziko 7–12 vysoké riziko
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky 72 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / www.aimjournal.cz práce operačních sálů. Příprava pracoviště musí zajistit, aby nepředstavoval riziko infekce pro pacienta [12]. Doporučení pro sledování/monitorování pacientů během AP mají za úkol zvýšit bezpečnost a předcházet nežádoucím událostem. Potřebná zařízení a monitory musí být zapnuté a funkční před zahájením AP [10]. Klinické sledování a dohled nad pacientem při pobytu na operačním sále experti zhodnotili jako činnosti s vysokým rizikem NU, stejně jako přístrojovou monitoraci i kontrolu funkčnosti samotných přístrojů. Anesteziologické společnosti vyžadují, aby byl u každého pacienta v anestezii nepřetržitě přítomen kvalifikovaný anesteziologický odborník [13] a bylo prováděno klinické monitorování. Monitorování nezabrání všem incidentům nebo nehodám, existují však podstatné důkazy, že snižuje rizika „téměř nehod“ a „nehod“ jak detekcí následků chyb, tak včasným varováním, že se stav pacienta zhoršuje. Intravenózní aplikace léků je zásadní část anesteziologické klinické praxe. Chyby v medikaci se podílejí na 5,4 % všech vážných zranění nebo úmrtí pacientů a většině těchto nežádoucích událostí lze předcházet [13, 14]. Podávání léků v AP je často prováděno s velkým stresem a rychlým tempem, což zvyšuje riziko chyb v medikaci a/ nebo nežádoucích účinků léků [14]. K chybám může dojít v různých fázích procesu užívání léků. Příprava a podávání klíčových léků byly definovány jako kritické momenty perioperační péče [15] a experty byly hodnoceny jako vysoce rizikové. U činností souvisejících s podáváním transfuzních přípravků a krevních derivátů riziko ještě zvyšuje možnost přenosu patogenů, transfuzní reakce a potenciální účinky imunomodulace. Komplikace spojené se zajištěním dýchacích cest patří mezi nejčastější a mohou způsobit značné škody. Mnoho obtíží nelze předvídat [16], efektivní zajištění dýchacích cest závisí na okamžité dostupnosti řady různých pomůcek, které musí být k dispozici na označeném místě [10]. Nedostatky v úsudku a přípravě vybavení přispívají k negativním výsledkům [16]. Mezi vysoce rizikové činnosti experti zařadili zajištění dýchacích cest i extubaci. V rámci perioperačního období funguje ošetřovatelství jako nedílná součást multidisciplinárního týmu [17]. Činnosti sestry zařazené do této oblasti péče byly experty označeny jako vysoce či středně rizikové. Nedostatečná týmová práce může být příčinou zranění až smrti pacienta, kterým lze předejít. Klíčem k bezpečí pacienta je efektivní komunikace a týmová práce, každý člen týmu funguje jako kritický článek v procesu péče [17]. Týmovou spolupráci vyžaduje transport, polohování či předávání pacienta. Spolupráce a koordinace je nezbytná i uvnitř anesteziologického týmu v rámci činností spojených s celkovou či lokoregionální anestezií. Jednání člena týmu může okamžitě vyžadovat, aby jiný člen týmu náležitě reagoval. Dynamika anestetické praxe neustále nese možnost potenciálně kritických, nerutinních událostí. Verifikace. Všechna pracoviště by měla podporovat program „Safe Surgery Saves Lives“ a užívat kontrolní seznamy / checklisty [10] jako prevenci opomenutí ze strany personálu. Studie hodnotící použití kontrolních seznamů specifických pro anestezii vykazovaly zlepšené klinické výsledky v 91,6 % [9] a jejich provádění neprodlužovalo dobu, kterou pacient strávil na operačním sále. Identifikace pacienta je základní složkou bezpečnosti. Chyby mohou mít dopad na kohokoli a způsobit nenapravitelné škody [18]. Předoperační ověření místa a označení místa operace jsou povinné bezprostředně před jakýmkoli invazivním zákrokem či všemi regionálními anestetickými výkony [9]. Další ověřování je nezbytné pro zjišťování alergie pacienta, stavu dentice či dodržení lačnění, jako prevence aspirace žaludečního obsahu. Všechny činnosti týkající se verifikace experti vyhodnotili jako vysoce rizikové. Vzhledem k neschopnosti pacienta postarat se o sebe sestry vykonávají preventivní ošetřovatelské intervence, zajišťují uspokojování potřeb pacienta a chrání jej před poškozením. Jako vysoce rizikové byly hodnoceny činnosti týkající se termokomfortu, prevence pádu a ochrany očí pacienta. V rámci peroperačního termomanagementu je doporučováno aktivní i pasivní ohřívání a minimalizace tepelných ztrát. Nepřetržité monitorování tělesné teploty pacienta je nutné u celkové anestezie trvající déle než 30 minut. Zařízení pro aktivní zahřívání musí být okamžitě k dispozici všem pacientům, kteří to vyžadují [19]. Pacienti jsou v perioperačním období vystaveni vysokému riziku pádů v důsledku zhoršené pohyblivosti, užívání léků, použití anestetik, neznalosti prostředí, senzorických a percepčních deficitů způsobených odstraněním sluchadel nebo brýlí a použití zvýšených přepravních vozíků a lůžek [20]. Prevence pádů vyžaduje multidisciplinární přístup, protože do péče o pacienta je zapojeno více týmů a oborů. Anestezie oslabuje nebo odstraňuje normální ochranné mechanismy oka, a proto jsou preventivní ochranná opatření během AP nezbytná. Poranění oka je iatrogenní komplikace s potenciálně devastujícími následky [21]. Středním rizikem vzniku NU byly zatíženy činnosti související s prevencí polohového a tlakového poškození pacienta. Polohování pacienta u výkonů vyžadujících anestezii je odpovědností týmu na operačním sále. Rizika související s polohou pacienta se liší v závislosti na typu a trvání operace, konkrétní poloze a pacientovi [19]. Tlaková poranění způsobená polohováním jsou považována za komplikace s multifaktoriální etiologií, jejich výskyt se významně liší podle klinického prostředí a individuálních a klinických charakteristik pacienta. Metody prevence jsou různé, většina nemocnic využívá doporučení EPUAP (European Pressure Ulcer Advisory Panel), které jsou ale obecné a neberou v úvahu charakteristiky jednotlivých pacientů [19]. Komplikací způsobenou vyšším tlakem v manžetě pomůcek k zajištění dýchacích cest může být bolest v krku, dysfagie, chrapot, citlivost čelisti, ale i poškození lingválního nervu, ulcerace, krvácení a tracheální stenóza, nekróza nebo prasknutí [22]. Monitorování tlaku manžety je spolehlivým standardním postupem pro potvrzení tlaku na tracheální stěnu. Jak naznačuje literatura, nežádoucí událost v AP může být kromě jiných faktorů spojena s neefektivní komunikací mezi odborníky, neprováděním činnosti nebo nedodržováním protokolu/pokynů a křehkou institucionální kulturou bezpečnosti [23]. Anesteziologické sestry mají nezastupitelnou roli při snižování rizika poškození a zvyšování bezpečnosti pacientů neustálým hodnocením a jednáním podle specifických potřeb pacienta–osoby ve zranitelné situaci [24]. Je nezbytné se věnovat detailům a změnám v situaci pacienta.
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Hodnocení stupně rizika nežádoucích událostí u činností anesteziologické sestry v kontextu České republiky | 73 / Anest intenziv Med. 2025;36(2):68-73 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Důležité je systematické plánování a příprava, včetně identifikace rizikových faktorů každého pacienta a přípravy léků a technického vybavení před anestezií. Pozornost by měla být zaměřena také na dění v operačním poli a efektivní komunikaci a interakci s perioperačním týmem [24]. Limitem výzkumu může být u metody Delphi míra subjektivity expertů při hodnocení a omezený počet členů panelu, který umožnil deskriptivní statistické zpracování dat. Zjištěné výsledky nemohou být zobecněny na celou populaci. U jednotlivých činností anesteziologické sestry nebyly podrobně specifikovány různé typy NU, které mohou nastat, což by vyžadovalo detailnější rozpracování. Závěr Výzkum potvrdil, že anesteziologická sestra je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu pečujícího o bezpečnost pacienta v perioperačním období. Bylo definováno 48 činností sestry během AP zahrnující široké spektrum úkolů zaměřených na provádění ošetřovatelských intervencí u pacientů, přípravu pracoviště, přístrojů a pomůcek a týmovou spolupráci. Bylo zjištěno, že tyto činnosti jsou zatíženy středním nebo vysokým stupněm rizika nežádoucích událostí. Tato zjištění mohou napomoci managementu anesteziologických pracovišť k efektivnímu řízení rizik v anesteziologickém ošetřovatelství. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o použití AI: Autoři prohlašují, že při psaní tohoto odborného článku nepoužili žádnou formu umělé inteligence. Všechny informace a analýzy jsou výsledkem jejich vlastního výzkumu, zkušeností a úsudku s důrazem na relevantní literaturu, primární zdroje a konzultace s odborníky v oboru. Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Souhlas se zněním článku: Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Podíl autorů: PB konceptualizace, metodologie, osobní účast při provádění průzkumu nebo experimentu, psaní (originální návrh), IB konceptualizace, osobní účast při provádění průzkumu nebo experimentu, psaní (recenze a úpravy), vedení a koordinace. Financování: Žádné. Poděkování: N/A Registrace v databázích: N/A Projednání etickou komisí: N/A LITERATURA 1. Pokorná A, Štrombachová V, Kučerová J, Búřilová P, Dolanová D, Pospíšil M. Management rizik – hodnocení závažnosti nežádoucích událostí. In: Národní portál Systém hlášení nežádoucích událostí [Internet]. Praha: Ústav zdravotnických informací ČR, 2024 [cited 2025-01-03]. Available from: https://shnu.uzis.cz/res/file/metodicke_dokumenty/management_rizik_hodnoceni_zavaznosti_2022_final_na_web.pdf 2. Bould MD, Hunter D, Haxby EJ. (2006). Clinical risk management in anaesthesia. Continuing Education in Anaesthesia, Critical Care & Pain. 2006 Dec;6(6):240-243. doi: 10.1093/ bjaceaccp/mkl054. 3. Jeon Y, Ritmala‑Castrén M, Meretoja R, Vahlberg T, Leino‑Kilpi H. Anaesthesia nursing competence: Self‑assessment of nursing students. Nurse Educ Today. 2020 Nov;94:104575. doi: 10.1016/j.nedt.2020.104575. Epub 2020 Sep 3. PMID: 32942247. 4. Sanclemente‑Dalmau M, Galbany‑Estragués P, Palomar‑Aumatell X, Rubinat‑Arnaldo E. Defining competencies for nurse anaesthetists: A Delphi study. J Adv Nurs. 2022 Nov;78(11):3696-3709. doi: 10.1111/jan.15348. Epub 2022 Jun 30. PMID: 35774006; PMCID: PMC9796368. 5. Meeusen V, van Zundert A, Hoekman J, Kumar C, Rawal N, Knape H. Composition of the anaesthesia team: a European survey. Eur J Anaesthesiol. 2010 Sep;27(9):773-9. doi: 10.1097/ EJA.0b013e32833d925b. PMID: 20671555. 6. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. 7. Keeney S, Hasson F, McKenna H. Consulting the oracle: ten lessons from using the Delphi technique in nursing research. J Adv Nurs. 2006 Jan;53(2):205-12. doi: 10.1111/j. 1365-2648.2006.03716.x. PMID: 16422719. 8. Jünger S, Payne SA, Brine J, Radbruch L, Brearley SG. Guidance on Conducting and REporting DElphi Studies (CREDES) in palliative care: Recommendations based on a methodological systematic review. Palliat Med. 2017 Sep;31(8):684-706. doi: 10.1177/0269216317690685. Epub 2017 Feb 13. PMID: 28190381. 9. Saxena S, Krombach JW, Nahrwold DA, Pirracchio R. Anaesthesia‑specific checklists: A systematic review of impact. Anaesth Crit Care Pain Med. 2020 Feb;39(1):65-73. doi: 10.1016/j.accpm.2019. 07. 011. Epub 2019 Jul 30. PMID: 31374366. 10. Association of Anaesthetists of Great Britain and Ireland (AAGBI); Hartle A, Anderson E, Bythell V, Gemmell L, Jones H, McIvor D, et al. Checking anaesthetic equipment 2012: association of anaesthetists of Great Britain and Ireland. Anaesthesia. 2012 Jun;67(6):660-8. doi: 10.1111/j.1365-2044.2012.07163.x. PMID: 22563957. 11. Munoz‑Price LS, Bowdle A, Johnston BL, Bearman G, Camins BC, Dellinger EP, et al. Infection prevention in the operating room anesthesia work area. Infect Control Hosp Epidemiol. 2019 Jan;40(1):1-17. doi: 10.1017/ice.2018.303. Epub 2018 Dec 11. Erratum in: Infect Control Hosp Epidemiol. 2019 Apr;40(4):500. doi: 10.1017/ice.2019. 7. PMID: 30526699. 12. Tatzel J, Brinkmann A, Kaltwasser A, Dubb R, Nachtigall I. Anästhesiebezogene Hygiene und Infektionsprävention bei Operationen [Anaesthesia‑related Infection Prevention during Operations]. Anasthesiol Intensivmed Notfallmed Schmerzther. 2020 Jun;55(6):352-367. German. doi: 10.1055/a-0967-1303. Epub 2020 Jun 26. PMID: 32590859. 13. Preckel B, Staender S, Arnal D, Brattebø G, Feldman JM, Ffrench‑O’Carroll R, et al. Ten years of the Helsinki Declaration on patient safety in anaesthesiology: An expert opinion on peri‑operative safety aspects. Eur J Anaesthesiol. 2020 Jul;37(7):521-610. doi: 10.1097/ EJA.0000000000001244. PMID: 32487963. 14. Sanduende‑Otero Y, Villalón‑Coca J, Romero‑García E, Díaz‑Cambronero Ó, Barach P, Arnal‑Velasco D. Patterns in medication incidents: A 10-yr experience of a cross‑national anaesthesia incident reporting system. Br J Anaesth. 2020 Feb;124(2):197-205. doi: 10.1016/j. bja.2019. 10. 013. Epub 2019 Nov 25. PMID: 31780140. 15. Boet S, Etherington C, Crnic A, Kenna J, Jung J, Cairns M, et al. Defining critical and non‑critical moments in the operating room: a modified Delphi consensus study. Can J Anaesth. 2020 Aug;67(8):949-958. English. doi: 10.1007/s12630-020-01688-3. Epub 2020 May 6. PMID: 32377936. 16. Aytolign HA, Wudineh DM, Berhe YW, Checkol WB, Workie MM, Tegegne SS, et al. Assessment of pre‑anesthesia machine check and airway equipment preparedness: A cross‑sectional study. Ann Med Surg (Lond). 2022 May 11;78:103775. doi: 10.1016/j. amsu.2022.103775. PMID: 35734739; PMCID: PMC9207033. 17. Hooper V. What Do We Do? Ensuring Patient Safety Through Teamwork. J Perianesth Nurs. 2019 Jun;34(3):459-460. doi: 10.1016/j.jopan.2019. 04. 004. PMID: 31155043. 18. Sheedy C, Richard S. Patient Identification Errors in the Operating Room. In: Hall KK, Shoemaker‑Hunt S, Hoffman L, et al. Making Healthcare Safer III: A Critical Analysis of Existing and Emerging Patient Safety Practices [Internet]. Rockville (MD): Agency for Healthcare Research and Quality (US); 2020 [cited 2024-12-18]. Available from: https://www.ncbi. nlm.nih.gov/books/NBK555511/. 19. Dobson G, Chau A, Denomme J, Frost S, Fuda G, Mc Donnell C, et al. Guidelines to the Practice of Anesthesia‑Revised Edition 2024. Can J Anaesth. 2024 Jan;71(1):8-54. English. doi: 10.1007/s12630-023-02675-0. Epub 2024 Jan 22. Erratum in: Can J Anaesth. 2024 May;71(5):685. doi: 10.1007/s12630-024-02752-y. PMID: 38253968. 20. Speth J. Guidelines in Practice: Safe Patient Handling and Movement. AORN J. 2024 Aug;120(2):82-89. doi: 10.1002/aorn.14191. PMID: 39072728. 21. Small J, Robertson E, Runcie C. Care of the eye during anaesthesia and intensive care. Anaesth. Intensive Care Med. 2019;20(12):731-734. doi.org/10.1016/j.mpaic.2019. 10. 008. 22. Ashman RE, Appel SJ, Barba AJ. Effectiveness of Interventions to Increase Provider Monitoring of Endotracheal Tube and Laryngeal Mask Airway Cuff Pressures. AANA J. 2017 Apr;85(2):98-103. PMID: 30501157. 23. Lekens ALB, Drageset S, Hansen BS. How nursing care is expressed among nurse anaesthetists in the perioperative context: A meta‑ethnographic synthesis. J Clin Nurs. 2023 Sep;32(17-18):5763-5778. doi: 10.1111/jocn.16700. Epub 2023 Mar 21. PMID: 36945074. 24. Lemos CS, Poveda VB. Role of perioperative nursing in anesthesia: a national overview. Rev Esc Enferm USP. 2022 Feb 4;56:e20210465. doi: 10.1590/1980-220X‑REEUSP-2021-0465. PMID: 35129572; PMCID: PMC10201683.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=