PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Afinita k použití trakční dlahy v přednemocniční péči v iniciálním managementu pacienta se zlomeninou stehenní kosti 18 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(1):16-21 / www.aimjournal.cz ve vojenském prostředí, pro které byla původně vyvinuta [8]. Dále není obecně doporučeno používat trakční dlahu u pacientů s periprotetickými zlomeninami stehenní kosti, protože přítomnost osteosyntetického materiálu mění biomechaniku stehenní kosti, vzniká riziko destabilizace implantátu a dalšího poranění [9]. Cílem tohoto sdělení je zhodnocení afinity k použití trakční dlahy v přednemocniční fázi u pacientů s podezřením na zlomeninu diafýzy stehenní kosti transportovaných do centra vysoce specializované traumatologické péče I. typu (dále traumacentra, TC). Materiál a metody Byla provedena retrospektivní analýza úrazového registru Traumacentra Fakultní nemocnice Hradec Králové (TC FN HK) a databáze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) v období od ledna do prosince 2023. V obou databázích bylo iniciálně vyhledáno 391 pacientů. Do studie bylo zařazeno 46 pacientů s aplikovanou trakční dlahou v PNP z důvodu podezření na zlomeninu stehenní kosti jakékoli lokalizace transportovaných na Kliniku urgentní medicíny FN Hradec Králové a 8 pacientů se zlomeninou diafýzy stehenní kosti bez aplikované trakční dlahy. Vyřazeno bylo 337 pacientů, kterým nebyla v přednemocniční péči aplikovaná trakční dlaha (331 pacientů se zlomeninou proximální části stehenní kosti, 5 pacientů se zlomeninou distální části stehenní kosti) a jeden pacient s aplikovanou TD z důvodu úmrtí před předáním na urgentním příjmu (Obr. 1). Typ zlomeniny byl klasifikován dle AO klasifikace na základě zhodnocení provedeného RTG vyšetření při vyšetření na urgentním příjmu [10]. Rozdělení pacientů na základě diagnózy stanovené RTG vyšetřením podle AO klasifikace udává tabulka 1. Sledována byla tato data: věk a pohlaví, mechanismus úrazu, Injury Severity Score (ISS), doba trvání přednemocniční fáze, aplikace trakční dlahy a podání analgetik v PNP, provedení operačního výkonu v prvních 24 hodinách od úrazu, přítomnost dalších poranění, potřeba podání krevní transfuze v přednemocniční péči nebo na urgentním příjmu, délka hospitalizace a mortalita. Následně byla zhodnocena senzitivita a specificita indikované aplikace trakční dlahy u pacientů se zlomeninou diafýzy femuru. Výsledky byly zpracovány deskriptivní statistikou pomocí programů MS Office Excel 2021® (Microsoft, USA) a SigmaStat®, verze 3.1 (Systat Software Inc., USA), přičemž rozložení normality bylo testováno pomocí Shapiro‑Wilkova testu. Data neměla normální rozložení, proto jsou uváděna jako medián a interkvartilový rozptyl (IQR, 25. a 75. percentil). Výsledky V našem souboru bylo celkem hodnoceno 54 pacientů, 34 (63 %) mužů a 20 (37 %) žen. Medián věku činil 39 let (IQR 26;73), 7 pacientů bylo mladších 15 let. Příklad aplikace trakční dlahy u dětského pacienta ukazuje obrázek 2 a 3. U pacientů se zlomeninou diafýzy a dolního konce stehenní kosti převládal vysokoenergetický mechanismus úrazu (dopravní nehody, sportovní úrazy, pády z výše a zavalení břemenem; pouze v jednom případě se jednalo o penetrující mechanismus – akcidentální střelné poranění). Nízkoenergetický mechanismus v podobě prostého pádu se uplatnil u 7 pacientů vyššího věku se zlomeninou v oblasti proximální části stehenní kosti. Přednemocniční fáze, tj. doba od volání na tísňovou linku do předání v nemocnici, trvala 59 min (IQR 47;72 min); 44 % pacientů bylo do traumacentra transportováno letecky. ISS bylo 11 (IQR 9;25), 21 pacientů bylo polytraumatizovaných (ISS ≥ 16). Všem pacientům byla v přednemocniční péči podána analgezie intravenózně nebo intraoseálně; jednalo se o opioidní analgetika, ketamin nebo jejich kombinaci. Potřebu časného podání krevní transfuze měli všichni polytraumatizovaní pacienti, 43 % těchto pacientů byla podána plná krev již v přednemocniční fázi. Všichni pacienti byli řešeni operačně v den úrazu, trakční dlaha jim byla sejmuta až na operačním sále. Operačním řešením u dětských pacientů byla zavřená repozice a nitrodřeňová osteosyntéza metodou ESIN (Elastic Stable Intramedullary Nail), u dospělých pacientů převládala aplikace zevního fixátoru oproti osteosyntéze nitrodřeňovým hřebem, u jedné pacientky byla provedena aplikace skeletální trakce pro závažné přidružené komorbidity. V rámci operačního řešení zlomeniny diafýzy femuru byla u polytraumatizovaných pacientů provedena preferenčně aplikace zevního fixátoru v souladu s postupy damage control resuscitation a surgery. Medián délky hospitalizace byl 15 dnů (IQR 9;26 dnů). Mortalita činila 3,7 %; zemřeli 2 pacienti vysokého věku přijatí pro zlomeninu v subtrochanterické oblasti. Databáze TC FN HK a ZZS KHK Vyhledáno 391 pacientů Aplikovaná TD v PNP pro podezření na zlomeninu stehenní kosti 46 pacientů Zlomenina diafýzy stehenní kosti bez aplikace TD v PNP 8 pacientů Vyřazeno 337 pacientů Hodnoceno 54 pacientů Obr. 1. Proces zařazení do studie Legenda: TC FN HK = centrum vysoce specializované traumatologické péče I. typu Fakultní nemocnice Hradec Králové, ZZS KHK = Zdravotnická záchran‑ ná služba Královéhradeckého kraje, TD = trakční dlaha, PNP = přednemocnič‑ ní péče Tab. 1. Rozložení pacientů se zlomeninou stehenní kosti podle úrovně na základě AO klasifikace a aplikace trakční dlahy Úroveň/typ zlomeniny stehenní kosti Aplikovaná trakční dlaha v přednemocniční péči ano ne Proximální část (AO 31) 3 331 Diafýza (AO 32) 35 0 Diafýza (AO 32) + zlomenina holenní a lýtkové kosti (AO 41–43) 0 5 Periprotetická zlomenina zasahující do diafýzy 0 3 Distální část (AO 33) 8 5 Legenda: AO = Arbeitsgemeinschaft für Osteosynthesefragen
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=