ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY / HIGHLIGHTS FROM THE LITERATURE | 133 / Anest intenziv Med. 2026;37(2):126-133 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Výsledky: Během deseti let vedlo 11 235 výjezdů k 2 655 (23,6 %) případům, kdy byla na místě zahájena KPR pro OHCA. VA ECMO byla indikována u 213 pacientů s refrakterní OHCA (8,0 % případů KPR na místě). Medián času od zahájení KPR do spuštění VA ECMO byl 45 minut (IQR 35–63). Medián trvání ECMO byl 2 dny (IQR 1–4). Přežití do propuštění z nemocnice dosáhlo 34,7 % (74/213), přičemž 89,2 % (66/74) pacientů mělo dobrý neurologický výsledek a bylo soběstačných v běžných denních aktivitách. Multivariační analýza omezená na parametry dostupné na místě zásahu identifikovala jako nezávislé prediktory nepříznivého výsledku: bilaterálně dilatované zornice (OR 5,79 [1,85– 19,8]; p = 0,003), absence laické KPR (OR 4,38 [1,23–18,2]; p = 0,029), použití mechanických kompresních zařízení (OR 5,53 [2,09–15,9]; p < 0,001), asystolii jako inciální rytmus (OR 35,0 [5,24–731]; p = 0,002) a interval od zahájení KPR do ECMO > 45 minut (OR 3,07 [1,09–9,14]; p = 0,037). Závěr: Přednemocniční ECPR je proveditelná a může být integrována do regionálního systému urgentní medicíny, pokud je prováděna vysoce zkušeným týmem. Míra přežití v této selektované kohortě převyšovala běžné výsledky u OHCA, přičemž vysoký podíl pacientů dosáhl příznivého neurologického zotavení. Časná iniciace VA ECMO a několik faktorů zjištěných na místě zásahu jsou klíčovými determinanty prognózy. Konzervativní, nebo liberální oxygenoterapie u pacientů v bezvědomí po zástavě oběhu The LOGICAL Investigators and the Australian and New Zealand Intensive Care Society Clinical Trials Group. Conservative Oxygen for Unresponsive Patients after Cardiac Arrest. New Engl J Med. Publikováno elektronicky předem 10. 6. 2026. doi: 10.1056/NEJMoa2513814. U pacientů, kteří po obnovení spontánního krevního oběhu zůstávají v bezvědomí, může hyperoxie zhoršovat ischemicko‑reperfuzní poškození. Autoři proto zkoumali, zda konzervativní strategie oxygenoterapie zaměřená na prevenci nadměrné oxygenace zlepší neurologický výsledek ve srovnání s liberální strategií. Do multicentrické randomizované studie zařadili 1 840 pacientů z 53 jednotek intenzivní péče na umělé plicní ventilaci. V konzervativní skupině byla cílová saturace hemoglobinu kyslíkem měřená pulzní oxymetrií (SpO₂) v pásmu 90–95 %; při překročení horní hranice frakci vdechovaného kyslíku (FiO₂) snížili až na 21 %, pokud SpO₂ zůstávala nad 90 %. V liberální skupině horní hranici SpO₂ nestanovili, ale FiO₂ nesměla klesnout pod 30 %. Primárním výsledným ukazatelem byl příznivý neurologický výsledek po 180 dnech, definovaný hodnotou ≥ 5 na škále Extended Glasgow Outcome Scale (GOS‑E; 1 = smrt, 8 = úplné zotavení). Příznivého neurologického výsledku dosáhlo 313 z 819 pacientů (38,2 %) v konzervativní skupině a 353 z 890 pacientů (39,7 %) v liberální skupině (relativní riziko 0,97; 95% interval spolehlivosti 0,87–1,09; p = 0,65). Závažné nežádoucí účinky související s léčbou nezaznamenali. Konzervativní oxygenoterapie tedy ve srovnání s liberálním přístupem nevedla ke zlepšení dlouhodobého neurologického výsledku u pacientů s přetrvávající poruchou vědomí po zástavě oběhu. 20
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=