Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči Failure of safety barriers in the prevention of medication errors in perioperative care Predikce obtížného žilního přístupu u dospělých: analýza dostupných škál a návrh implementace do klinické praxe v České republice Prediction of difficult venous access in adults: an analysis of available scales and a proposal for implementation in clinical practice in the Czech Republic PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Antigeny buněčné stěny hub – úskalí jejich interpretace Fungal cell wall antigens – the pitfalls in their interpretation Dynamická arteriální elastance – současný pohled Dynamic arterial elastance – current perspectives Arginin‑vazopresin u dárců orgánů s diagnózou smrti mozku: patofyziologické zdůvodnění, mezinárodní doporučení a praktický postup Arginine vasopressin in brain dead organ donors: pathophysiological rationale, international recommendations, and a practical approach KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Propofol – nové poznatky k fyziologii účinku a metabolické souvislosti Propofol – new insights into the physiology of action and metabolic connections … Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 37, ROK 2026, ČÍSLO 2 (ČERVENEC) 2026 / 2
Vydavatel získává otištěním příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Jakákoli reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce a písemným souhlasem vlastníka autorských práv. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. ZÁSTUPCI VEDOUCÍHO REDAKTORA / ASSOCIATE EDITORS prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC, FGIN prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D., MHA EMERITNÍ VEDOUCÍ REDAKTOŘI / EMERITE EDITORS-IN-CHIEF MUDr. Ivan Herold, CSc. prof. MUDr. Milan Adamus, Ph.D., MBA REDAKTOŘI / EDITORS doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA doc. MUDr. Martina Hůlková, Ph.D., FESAIC EXTERNÍ PORADNÍ SBOR / ADVISORY BOARD prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA prof. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D. prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Roman Záhorec, CSc. EDITOŘI SEKCÍ / EDITORS OF THE SECTIONS Anesteziologie a perioperační medicína prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC, FGIN doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M. prof. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D. prof. MUDr. Tomáš Drábek, Ph.D., FASA MUDr. Michal Kalina MUDr. Dušan Mach MUDr. Peter Merjavý, PhD., EDRA, FRCA, CETC prof. MUDr. Pavel Michálek, Ph.D., DESA, MSc., MBA, FEAMS MUDr. Daniel Nalos prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA Algeziologie doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D. MUDr. Jan Lejčko prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. Intenzivní medicína prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D., MHA prof. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA doc. MUDr. Jan Máca, Ph.D. MUDr. Bronislav Stibor Jiné doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC, FGIN MUDr. Renata Černá Pařízková, Ph.D., LL.M. prof. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D. MUDr. Michal Horáček, DEAA doc. MUDr. Martina Hůlková, Ph.D., FESAIC doc. MUDr. Jozef Klučka, Ph.D. MUDr. Jana Kubalová doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D. MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC Anesteziologie a intenzivní medicína 2026 / 2 Rok 2026; Ročník/volume 37 Číslo/number 2 (červenec) Vychází: 5× ročně ISSN 1805-4412 (on-line) Evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. j. E 6101 Cit. zkratka: Anest intenziv Med. Webová stránka časopisu včetně archivu www.aimjournal.cz Vydavatel: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, o. s. Sokolská 31, 120 26 Praha 2, IČ: 00444359 Nakladatel: Solen, s. r. o., www.solen.cz Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ: 25553933 Odpovědná redaktorka: Mgr. Hana Ševčíková e-mail: sevcikova@solen.cz / tel.: 778 976 986 Grafická úprava, sazba: DTP Solen, Milan Matoušek Zasílání rukopisů: Zasílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.aimjournal.cz. Předplatné: Pro ČR i SR zajišťuje: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Tel.: 585 209 206, e-mail: predplatne@solen.cz Předplatné objednávejte pomocí objednávkového formuláře na webových stránkách www.aimjournal.cz. Cena pro ČR: předplatné na rok 2026 700 Kč, jednotlivé číslo 150 Kč Cena pro SR: předplatné na rok 2026 35 €, jednotlivé číslo 7,5 € Jednotlivé pdf článku 40 Kč / 2 €.
EDITORIAL Nová rubrika v časopise | 67 / Anest intenziv Med. 2026;37(2):67-68 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2026.019 Nová rubrika v časopise Klinická rozhodnutí v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní medicíně se stále více opírají o přesně definované postupy, kvalitní data a transparentně plánovaný výzkum. V prostředí, kde metodologické nuance mohou zásadně ovlivnit interpretaci výsledků i jejich dopad na klinickou praxi, představuje jasně formulovaný výzkumný protokol základní předpoklad důvěryhodného a reprodukovatelného výzkumu. Kvalita protokolu určuje kvalitu celé studie – od definice výzkumné otázky až po interpretaci výsledků. V mezinárodní literatuře se publikace výzkumných protokolů stala standardem, který umožňuje odborné komunitě posoudit vědeckou racionalitu, proveditelnost a etickou přijatelnost projektu ještě před zahájením sběru dat. Tento přístup podporuje metodologickou integritu, snižuje riziko selektivního reportingu a posiluje transparentnost celého výzkumného procesu. Doporučení SPIRIT 2013 a ICHGCP E6(R2) zdůrazňují nutnost strukturovaného a detailního popisu výzkumného designu bez ohledu na to, zda jde o studii observační, intervenční, pilotní, metodickou či multicentrickou. Rozvoj klinického výzkumu na českých pracovištích zároveň přináší potřebu metodicky konzistentních protokolů, transparentního plánování a sdílení jednotných postupů napříč institucemi. Publikace protokolu v recenzovaném časopise představuje přirozené rozšíření těchto požadavků a umožňuje transparentní komunikaci výzkumného plánu v rámci odborné komunity. Rubrika Study Protocols / Protokoly klinických studií v časopise Anesteziologie a intenzivní medicína (AIM) vzniká jako platforma pro systematické zveřejňování výzkumných protokolů napříč celým spektrem klinických a metodických projektů. Nabízí autorům prostor pro detailní popis výzkumného plánu, definici primárních a sekundárních outcome measures, popis intervenčních či observačních postupů, metod sběru dat a analytických strategií. Rukopisy mohou být předkládány v českém i anglickém jazyce, přičemž anglické verze podporují mezinárodní čitelnost, citovatelnost a možnost zapojení do zahraničních výzkumných sítí. Zavedením této rubriky časopis AIM reaguje na: rostoucí požadavky grantových agentur, etických komisí a regulačních autorit na preregistraci klinických studií v oblasti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, včetně transparentního zveřejnění protokolů, které umožňují posoudit vědeckou racionalitu, bezpečnost a etickou přijatelnost plánovaných intervencí u kriticky nemocných pacientů, potřebu harmonizace metodologických standardů v čes‑ kém výzkumu oboru Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, zejména s ohledem na komplexitu intervenčních studií, heterogenitu kriticky nemocných populací a vysoké nároky na validní definici outcome measures, randomizačních postupů a monitoringu bezpečnosti v souladu s doporučeními SPIRIT 2013, ICHGCP E6(R2) a CONSORT, mezinárodní trend posilování transparentnosti, replikovatel‑ nosti a datové integrity v klinickém výzkumu, který je v anesteziologii a intenzivní medicíně obzvlášť důležitý vzhledem k riziku selektivního reportingu, posthoc úprav protokolů a vysoké citlivosti výsledků na metodologické nuance, zvyšující se důraz na hodnotově orientovanou péči (valueba‑ sed critical care), kde kvalitní výzkumné plánování představuje klíčový předpoklad pro generování klinicky relevantních, implementovatelných a bezpečných výsledků, které mohou ovlivnit rozhodování u pacientů v kritických stavech. Cílem návrhu je vytvořit stabilní, odborně garantovanou publikační platformu, která: podporuje přípravu klinických, observačních, intervenčních a multicentrických studií v oboru včetně vymezení výzkumné otázky, definice primárních a sekundárních outcome measures (např. mortalita, ventilatorfree days, hemodynamická stabilita), plánovaných intervencí a statistických strategií, sjednocuje strukturu protokolů podle mezinárodně uznáva‑ ných doporučení, čímž zvyšuje srovnatelnost, transparentnost a metodologickou kvalitu projektů v oblasti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, umožňuje odborné komunitě včasné posouzení metodologic‑ ké kvality, proveditelnosti a bezpečnostních aspektů studie, což je v oboru zásadní vzhledem k vysokému riziku bias, komplexitě péče a etickým limitům výzkumu u kriticky nemocných, zvyšuje transparentnost a důvěryhodnost celého výzkumné‑ ho procesu, posiluje vědeckou integritu a podporuje otevřenou vědu (open science) v oboru, kde je replikovatelnost a standardizace postupů klíčová, a posiluje pozici AIM jako časopisu, který se metodologicky i obsahově přibližuje respektovaným mezinárodním periodi‑ kům, jako jsou JAMA, Critical Care Medicine, Intensive Care Medicine, Anesthesiology, BMJ Open či BMC Anesthesiology, a který se profiluje jako platforma pro kvalitní, transparentní a klinicky relevantní výzkum. Pro zařazení do rubriky je nezbytné splnění základních etických a registračních požadavků, včetně schválení etickou komisí a registrace studie v mezinárodním registru, například ClinicalTrials.gov, ISRCTN nebo ANZCTR. Důraz je kladen na jasně definovaný primární cíl, klinickou relevanci outcome measures, transparentní statistický plán a popis bezpečnostních aspektů. Součástí rukopisu mohou být také doplňkové materiály, jako jsou CRF formuláře, SPIRIT checklist, statistický analytický plán nebo technické protokoly, které podporují reprodukovatelnost
EDITORIAL Nová rubrika v časopise 68 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(2):67-68 / www.aimjournal.cz Oznámení redakce… NOVÁ RUBRIKA Od čísla 3 bude v časopise otevřená nová rubrika Studijní protokoly (viz Úvodník). Pokyny pro autory jsou na internetových stránkách časopisu. Tabulka PODÍL AUTORŮ Pro nové příspěvky do rubriky Původní práce, Přehledový článek, Krátké sdělení a Kazuistika je třeba před zasláním vyplnit tabulku Podíl autorů. Tabulka je ke stažení v Pokynech pro autory na webu časopisu. ORCID U všech rukopisů bude od čísla 3 požadován kromě pracoviště i ORCID (identifikátor autora). a otevřenou vědu. Detailní popis požadavků je na internetových stránkách časopisu v Pokynech pro autory. Věříme, že rubrika Study Protocols / Protokoly klinických stu‑ dií přispěje k posílení metodologické kultury v české anesteziologii, resuscitaci a intenzivní medicíně, podpoří kvalitní výzkumné projekty a umožní jejich transparentní prezentaci odborné komunitě. Autoři jsou zváni k předkládání svých protokolů a k aktivnímu zapojení do rozvoje této nové rubriky, která má ambici stát se stabilní součástí odborného diskurzu v našem oboru. Gabrhelík T., Málek J.
EDITORIAL Reforma intenzivní a perioperační péče v ČR – po 50 letech máme možnost (z)měnit systém | 69 / Anest intenziv Med. 2026;37(2):69 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Reforma intenzivní a perioperační péče v ČR – po 50 letech máme možnost (z)měnit systém Anesteziologie, perioperační medicína a intenzivní péče patří k nejvýznamnějším oblastem moderní medicíny. V České republice (ČR) se jejich současná podoba utvářela postupně po dobu desetiletí. Přinesla nesporné úspěchy, vysokou odbornost a schopnost zvládat i složité klinické situace. Současně je však zřejmé, že organizační model, který vznikal v jiných demografických, personálních, ekonomických i medicínských podmínkách, již neodpovídá požadavkům současného zdravotnictví. Po více než 50 letech – Metodické opatření MZd ČSR č. 35/1974, nazvané Koncepce oboru anesteziologie a resuscitace, pochází z roku 1974 – má náš obor jedinečnou možnost připravit novou koncepci organizace intenzivní a perioperační péče v ČR. Důvodů ke změně je řada a všechny jsou průkazné. Český zdravotnický systém disponuje relativně vysokým počtem lůžek intenzivní péče, avšak jejich využití není vždy spojeno s odpovídající efektivitou (z pohledu dlouhodobých klinických výsledků), jednotnou indikací ani s jasně definovanou úrovní poskytované péče, pracoviště typu JIP často poskytují odlišný rozsah orgánové podpory. Výsledkem je „systém“, který není řízený, řiditelný ani hodnotitelný. Namísto skutečného systému intenzivní péče často existují autonomní pracoviště, jejichž kapacity, kompetence a procesy nejsou dostatečně propojeny jak v rámci nemocnice, tak v rámci systému zdravotní péče. Potřeba změny je dále umocněna širším kontextem českého zdravotnictví – stárnutí populace, rostoucí počet odborně komplexních pacientů, tlak na kvalitu a bezpečnost péče, nedostatek zdravotnického personálu i požadavek na vyšší efektivitu využívání omezených zdrojů vytvářejí prostředí, ve kterém již nelze spoléhat pouze na historicky vzniklé organizační zvyklosti. Intenzivní péče musí být indikována pouze tam, kde pacientovi přináší reálný medicínský prospěch. Perioperační péče musí být organizována tak, aby byla koordinovaná, bezpečná a kapacitně udržitelná. Pandemie covidu-19 navíc ukázala, že zdravotnický systém musí být připraven nejen na běžný provoz, ale i na situace mimořádného zatížení, kdy rozhoduje schopnost koordinace, přehled o kapacitách, jasná pravidla eskalace péče a jednotné řízení. Současně je třeba vnímat i časový rámec změny. Požadavek na rychlou přípravu změn v systému zdravotní péče ze strany politiků je nepřehlédnutelný a Ministerstvo zdravotnictví čelí tlaku připravovat návrhy řešení v řadě oblastí zdravotní péče v co nejkratším čase. V tomto kontextu je oslovení ČSARIM k přípravě Věstníku Ministerstva zdravotnictví vymezující rámec organizace intenzivní a perioperační péče příležitostí, kterou musíme využít. Nemáme prostor pro další několikaleté debaty – ostatně většina aspektů, které dnes potřebujeme promítnout do nové organizace intenzivní a perioperační péče, se na našich kongresech a odborných fórech diskutuje již desítky let a při mém zapojení v naprosté většině formálních diskuzí k předmětné problematice si dovoluji tvrdit, že i přes odlišnosti v detailech je ve všech diskuzích rámcová shoda. Reforma intenzivní a perioperační péče není pouze administrativní změnou názvů pracovišť nebo počtu lůžek. Je příležitostí k vytvoření funkčního organizačního rámce, který jasně definuje a formálně ukotví typy intenzivní péče v souladu s klasifikací většiny vyspělých zemí, redefinuje personální, technické a odborné požadavky, pravidla příjmu, překladu a propouštění pacientů, mechanismy eskalace a deeskalace péče, vazby na urgentní příjem, operační sály, standardní oddělení, paliativní péči i následnou péči. Cílem musí být systém, ve kterém je pacient umístěn na správné místo ve správný čas, podle medicínské potřeby, nikoli podle historické dostupnosti lůžka nebo lokálních zvyklostí. To neznamená, že všechny aspekty reformy budou vyřešeny okamžitě. Na vlastní implementaci, nastavení jednotlivých nástrojů, indikátorů a prováděcích mechanismů bude čas. Nyní však musíme připravit základní rámec reformy – odborně správný, srozumitelný a systémově uchopitelný – který bude možné dále naplňovat ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Národním institutem kvality a excelence zdravotnictví, odbornými společnostmi a v neposlední řadě s plátci péče – jejich role je zásadní. Pro náš obor jde o mimořádnou příležitost. Máme možnost prosadit a ukotvit prvky a principy, které považujeme za nezbytné pro moderní péči: strukturovanou perioperační medicínu, odborné koncepty (ERAS, PBM aj.), plošně prosadit pracoviště poanestetické péče, koordinaci činnosti operačních sálů a plánování kapacit anestezie, sjednotit kategorie časové naléhavosti operačních výkonů, systematické sledování kvality a výsledků péče, a také propojení intenzivní, perioperační, urgentní a paliativní medicíny. Mají‑li skutečně ovlivnit kvalitu a efektivitu péče, musí se stát součástí organizační architektury systému. Zásadní podmínkou úspěchu je aktivní účast odborné komunity. Právě lékaři i NLZP našeho oboru nejlépe vědí, kde jsou slabá místa současného systému, které změny jsou nezbytné a které návrhy jsou v klinické praxi reálně proveditelné. O to více je třeba otevřeně říci, že reakce na veřejnou výzvu k zasílání připomínek a podnětů k reformě byla omezená a přišla pouze od několika jednotlivců. Nejde o výtku, ale o důležité upozornění: reforma tohoto rozsahu nemůže být projektem úzké skupiny lidí. Má‑li být přijata jako společná odborná agenda, musí, resp. měla by být i společně diskutována. Stejně důležité je, aby reforma nevznikala izolovaně v rámci jedné odborné perspektivy. Intenzivní péče je ze své podstaty mezioborová a její budoucí organizace se dotýká více odborností. Proto je příprava návrhu vedena v úzké spolupráci s Českou společností intenzivní medicíny. Cílem není vymezovat kompetenční hranice, ale vytvořit společný, odborně obhajitelný rámec, který bude respektovat realitu poskytování intenzivní péče v České republice a posílí kvalitu, koordinaci a dostupnost péče o kriticky nemocné pacienty. Zásadní podmínkou úspěchu je také to, aby reforma nevznikala proti oboru, ale s oborem a prostřednictvím oboru. Anesteziologie a intenzivní medicína má odbornou kompetenci, zkušenost i odpovědnost být hlavním nositelem této změny. Pokud novou koncepci nepřipravíme aktivně sami, bude systém dříve či později měněn pod tlakem ekonomických, personálních nebo politických okolností bez dostatečného respektu k našim strategickým prioritám a cílům. Nyní máme možnost formulovat vlastní návrh – odborně podložený, argumentačně racionální a proveditelný. Po 50 letech vývoje stojíme před možností posunout náš obor od historicky vzniklé struktury k modernímu, koordinovanému a datově sledovatelnému systému. Tuto příležitost nemůžeme a nesmíme promarnit. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC, FGIN předseda výboru ČSARIM předseda Pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro restrukturalizaci intenzivní péče https://doi.org/10.36290/aim.2026.024
70 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz EDITORIAL Nová rubrika v časopise New section in the journal GabrhelíkT.,MálekJ.- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------------- 67 Reforma intenzivní a perioperační péče v ČR – po 50 letech máme možnost (z)měnit systém Reforming intensive and perioperative care in the Czech Republic: after 50 years, a chance to change the system ČernýV.-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ---------------------- 69 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči Failure of safety barriers in the prevention of medication errors in perioperative care Fišera V., Vojtíšek P., Novotný T. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------------- 72 Predikce obtížného žilního přístupu u dospělých: analýza dostupných škál a návrh implementace do klinické praxe v České republice Prediction of difficult venous access in adults: an analysis of available scales and a proposal for implementation in clinical practice in the Czech Republic Horáčková K., Doležal J., Marková K., Žiaran M., Chovanec V. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------ 78 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Antigeny buněčné stěny hub – úskalí jejich interpretace Fungal cell wall antigens – the pitfalls in their interpretation Müller J., Valešová L., Raděj J., Kříž M., Horák J., Huňková E., Pavlík R., Matějovič M. - - - - - - - - - - - - - -------- 94 Dynamická arteriální elastance – současný pohled Dynamic arterial elastance – current perspectives Klimovič A., Smékalová O., Kletečka J., Beneš J., Zatloukal J. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 101 Arginin‑vazopresin u dárců orgánů s diagnózou smrti mozku: patofyziologické zdůvodnění, mezinárodní doporučení a praktický postup Arginine vasopressin in brain dead organ donors: pathophysiological rationale, international recommendations, and a practical approach PízaP.,KieslichováE. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -------------------106 KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Propofol – nové poznatky k fyziologii účinku a metabolické souvislosti Propofol – new insights into the physiology of action and metabolic connections Skříšovská T., Astapenko D., Černý V. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - --------------- 111 OBSAH / CONTENT
| 71 ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči Failure of safety barriers in the prevention of medication errors in perioperative care Predikce obtížného žilního přístupu u dospělých: analýza dostupných škál a návrh implementace do klinické praxe v České republice Prediction of difficult venous access in adults: an analysis of available scales and a proposal for implementation in clinical practice in the Czech Republic PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Antigeny buněčné stěny hub – úskalí jejich interpretace Fungal cell wall antigens – the pitfalls in their interpretation Dynamická arteriální elastance – současný pohled Dynamic arterial elastance – current perspectives Arginin‑vazopresin u dárců orgánů s diagnózou smrti mozku: patofyziologické zdůvodnění, mezinárodní doporučení a praktický postup Arginine vasopressin in brain dead organ donors: pathophysiological rationale, international recommendations, and a practical approach KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Propofol – nové poznatky k fyziologii účinku a metabolické souvislosti Propofol – new insights into the physiology of action and metabolic connections … Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 37, ROK 2026, ČÍSLO 2 (ČERVEN) 2026 / 2 www.aimjournal.cz ZPRÁVY ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ / REPORTS FROM PROFESSIONAL SOCIETIES Stanovisko výboru ČSARIM k otázce minimální doby poanestetické péče Position statement of the ČSARIM board on the minimum duration of post-anaesthesia care Balík M., Beneš J., Bláha J., Černá Pařízková R., Černý V., Duška F., Dostál P., Gabrhelík T., Mach D., Michálek P., Stern M., Ševčík P., Štourač P., Truhlář A., Vymazal T. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------- 115 ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS (LIVES) Physiology is the only polar star we have – unikátní akce proběhla již potřetí v Praze (LIVES) Physiology is the only polar star we have – a unique event held in Prague for the third time DuškaF.,BalíkM.-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -------------------- 116 ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ----------------- 126 OBSAH / CONTENT
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči 72 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77 / www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2026.016 Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči Fišera V.1, Vojtíšek P.2, Novotný T.3 1Úsek ředitele UL – manažer kvality, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Fakulta zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 3Ortopedická klinika, Fakulta zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Medikační chyby představují významnou příčinu preventabilního poškození pacientů v perioperační péči, zejména u dětské populace, u níž je riziko dávkovacích chyb zvýšeno nutností individuálního přepočtu dávek podle hmotnosti a současnou variabilitou koncentrací léčiv a nízkou tolerancí k dávkovacím odchylkám. Přestože byly zavedeny standardizované bez‑ pečnostní postupy, včetně perioperačního bezpečnostního checklistu Světové zdravotnické organizace, jejich schopnost účinně zabránit chybám ve farmakoterapii zůstává nejednoznačná. Cíl práce: Posoudit funkčnost perioperačních bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb na základě systematické analýzy reálné nežádoucí události a konfrontovat tato zjištění s dostupnou odbornou literaturou. Typ studie: Retrospektivní systémová analýza kvality péče doplněná cíleným literárním přehledem. Materiál a metoda: Práce analyzuje závažnou medikační chybu u dětského pacienta pomocí analýzy kořenových příčin pro‑ vedené nezávislým multidisciplinárním týmem pracoviště řízení kvality. Zjištění byla konfrontována s odbornou literaturou zaměřenou na lidské faktory a bezpečnostní bariéry v perioperační péči. Výsledky: Analýza ukázala, že i při formálním dodržení perioperačního bezpečnostního procesu může dojít k selhání klíčových bezpečnostních bariér. Identifikována byla absence strukturované kontroly dávky, jednotek a koncentrace léčiv, chybějící uzavřená komunikační smyčka a neprovedení nezávislé kontroly před podáním léčiva. Závěr: Medikační chyba představovala především selhání systému bezpečnostních bariér. Efektivní prevence vyžaduje cílený redesign perioperačních bezpečnostních procesů se systematickým zahrnutím kontroly farmakoterapie. Klíčová slova: medikační chyby, perioperační péče, bezpečnost pacientů, perioperační bezpečnostní proces, analýza koře‑ nových příčin, lidské faktory. Failure of safety barriers in the prevention of medication errors in perioperative care Medication errors represent a significant cause of preventable patient harm in perioperative care, particularly in the pediatric population, where the risk of dosing errors is increased due to weight-based dose calculations, variability in drug concentra‑ tions, and a limited tolerance to dosing deviations. Although standardized safety procedures, including the surgical safety checklist of the World Health Organization, have been implemented, their effectiveness in preventing pharmacotherapy-re‑ lated errors remains uncertain. Objective: To assess the functionality of perioperative safety barriers in the prevention of medication errors based on a sys‑ tematic analysis of a real adverse event and to compare these findings with available literature. Study design: Retrospective system-based quality analysis combined with a targeted literature review. Material and methods: A serious medication error involving a pediatric patient was analyzed using root cause analysis con‑ ducted by an independent multidisciplinary hospital quality management team. The findings were compared with published evidence focusing on human factors and safety barriers in perioperative care. Results: The analysis demonstrated that critical safety barriers may fail despite formal adherence to the perioperative safety KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Článek přijat redakcí: 11. 2. 2026; Článek přijat k tisku: 20. 4. 2026 Mgr. Bc. Vojtěch Fišera, MBA, vojtech.fisera@kzcr.eu Cit. zkr.: Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči | 73 / Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz process. The absence of structured verification of drug dose, units, and concentration, lack of closed-loop communication, and failure to perform independent verification before drug administration were identified as key contributing factors. Conclusion: The medication error primarily reflected a failure of the system of safety barriers rather than an individual mistake. Effective prevention requires a targeted redesign of perioperative safety processes with systematic integration of pharmacotherapy control. Key words: medication errors, perioperative care, patient safety, surgical safety checklist, root cause analysis, human factors. Úvod Medikační chyby představují jednu z nejčastějších a nejzávažnějších příčin preventabilního poškození pacientů v perioperační péči [1]. Prostředí operačního sálu je charakterizováno vysokou časovou zátěží, paralelními činnostmi, nutností rychlého rozhodování a intenzivní týmovou komunikací, což vytváří podmínky pro vznik chyb v ordinaci, přípravě i podání léčiv [2]. Pediatričtí pacienti jsou v tomto ohledu zvláště rizikovou skupinou vzhledem k nutnosti individuálního dávkování podle hmotnosti, používání různých koncentrací léčiv a omezené toleranci k dávkovacím odchylkám [1]. V posledních dvou dekádách byla zavedena řada bezpečnostních opatření zaměřených na snížení výskytu nežádoucích událostí v perioperační péči, především perioperační bezpečnostní checklist Světové zdravotnické organizace. Skládá se ze tří na sebe navazujících fází: „Sign‑in“: probíhá před úvodem do anestezie za přítomnosti anesteziologa a sestry; zaměřuje se na potvrzení identity pacienta, místa výkonu, souhlasu a kontrolu anesteziologické techniky a vybavení. „Time‑out“: představuje krátké pozastavení celého týmu bezprostředně před kožním řezem; slouží k finální verbální verifikaci pacienta, plánovaného výkonu, antibiotické profylaxe a předpokládaných kritických momentů operace. „Sign‑out“: následuje před odjezdem pacienta z operačního sálu; zahrnuje revizi provedeného výkonu, kontrolu počtu nástrojů a materiálu a instrukce pro pooperační péči [3]. Tyto nástroje vedou ke zlepšení týmové komunikace a jsou spojovány s poklesem chirurgických komplikací a chyb [4]. Jejich role v prevenci medikačních chyb však zůstává méně jednoznačná a v literatuře není systematicky popsána [5]. Dosavadní literatura se převážně zaměřuje na incidenci medikačních chyb, identifikaci rizikových léčiv a hodnocení jednotlivých preventivních opatření, jako jsou standardizace přípravy léčiv, dvojí kontrola či elektronická podpora ordinací [6]. Méně pozornosti je však věnováno otázce, zda stávající perioperační bezpečnostní procesy skutečně fungují jako účinné bariéry, které dokáží odlišit bezpečné a rizikové jednání ještě před realizací chyby. Z pohledu moderní teorie bezpečnosti není klíčovou otázkou, proč jednotlivec pochybil, ale zda byl systém navržen tak, aby chybě dokázal aktivně zabránit. Tento přístup vychází z modelu „Swiss cheese“ (model švýcarského sýra) autora Jamese Reasona, který popisuje bezpečnostní systém jako soustavu vícevrstvých bariér, z nichž každá obsahuje latentní slabiny („díry“). K poškození pacienta dochází tehdy, když se tyto slabiny v jednotlivých vrstvách náhodně seřadí a umožní průchod chybného postupu celým systémem [7]. Pokud bezpečnostní bariéry nerozlišují mezi správným a nesprávným postupem, stává se vznik chyby předvídatelným důsledkem nastavení procesu [8]. Analýza této události byla proto vedena v souladu s principy „Just Culture“ (kultura spravedlnosti). Tento koncept zásadně mění pohled na bezpečnost v medicíně tím, že se odklání od tradičního hledání individuální viny a trestání (tzv. „blame culture“). „Just Culture“ vytváří prostředí, ve kterém je jasně rozlišeno mezi lidskou chybou (neúmyslným uklouznutím v dobře navrženém procesu), rizikovým chováním (např. vědomým obcházením bariér) a hrubou nedbalostí. Cílem není pouhé formální zbavení jednotlivce viny, ale hloubkové pochopení, proč se v daném kontextu zdálo chybné jednání aktérovi jako logické a správné, a následná oprava systémových nedostatků, aby se zabránilo opakování události jiným pracovníkem [9, 13]. Cílem této práce je proto analyzovat funkčnost perioperačních bezpečnostních bariér, zejména procesu „Time‑out“, na podkladě systematické analýzy reálné medikační chyby u dětského pacienta a konfrontovat tato zjištění s dostupnou odbornou literaturou. Metodika / Způsob zpracování Práce má charakter původní retrospektivní analýzy kvality péče doplněné cílenou rešerší odborné literatury. Cílem bylo propojit současné poznatky v oblasti prevence medikačních chyb s detailní analýzou funkčnosti bezpečnostních bariér v konkrétní klinické situaci. Podkladem pro případovou část byla analýza kořenových příčin (Root Cause Analysis, RCA) závažné medikační chyby u dětského pacienta v perioperační péči, provedená v souladu s mezinárodně doporučovanými postupy analýzy závažných nežádoucích událostí ve zdravotnictví [10]. Analýza byla provedena v rámci standardního systému řízení kvality a bezpečnosti zdravotnického zařízení nezávislým multidisciplinárním týmem, vedeným pracovištěm řízení kvality, organizačně odděleným od klinického provozu. Tento způsob vedení analýzy umožnil nezávislé hodnocení události bez vazby na hierarchické struktury perioperačního týmu a bez rizika konfliktu zájmů. Cílem RCA nebylo hodnocení individuálního pochybení, ale identifikace systémových faktorů, selhání procesních bariér a návrh preventivních opatření v souladu s principy „Just Culture“ a moderní teorií bezpečnosti [11, 13]. Data použitá pro analýzu zahrnovala zdravotnickou dokumentaci, časovou osu události, strukturované rozhovory se zúčastněnými členy perioperačního týmu a interní předpisy upravující perioperační bezpečnostní proces. Analýza byla provedena podle standardizované metodiky RCA se zaměřením na lidské faktory, komunikační procesy a funkčnost bezpečnostních bariér [9, 12].
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči 74 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77 / www.aimjournal.cz Současně byla provedena cílená rešerše odborné literatury v databázích PubMed, Scopus a Web of Science zaměřená na medikační chyby v perioperační péči, perioperační bezpečnostní checklist, lidské faktory a koncept „Just Culture“. Výsledky případové analýzy byly následně konfrontovány s dostupnými doporučeními a publikovanými poznatky. Vzhledem k anonymizaci dat, auditnímu charakteru práce a absenci intervence do péče nebyl vyžadován souhlas etické komise ani informovaný souhlas pacienta. Popis klinického případu K nežádoucí události došlo na dětském operačním sále u 2měsíční kojenky (3,5 kg) připravované k plánované operaci tříselné kýly. Anesteziologickou péči poskytoval lékař v předatestační přípravě pod přímým dozorem atestovaného konzultanta. Po úvodu do anestezie byla ordinována intravenózní dávka paracetamolu ve výši 26 mg (odpovídá doporučené pediatrické dávce 7,5 mg/kg pro kojence). V témže okamžiku začal operatér provádět perioperační bezpečnostní proces (fázi „Time‑out“). Anesteziologická sestra, která byla paralelně vytížena přípravou farmakoterapie a sledováním perioperačního procesu, připravila paracetamol (o koncentraci 10 mg/ml) v objemu 26 ml namísto odpovídajícího objemu 2,6 ml (Obr. 1). Při verbálním hlášení sestra uvedla: „Podávám 26 mililitrů,“ přičemž oba přítomní lékaři slyšeli hodnotu „26“, kterou pod vlivem probíhajícího Time‑outu a kognitivního nastavení na očekávanou dávku interpretovali jako správných 26 miligramů. V důsledku této divergence pozornosti nebyla včas odhalena záměna jednotek (mg vs. ml) a pacientce bylo podáno celkem 260 mg paracetamolu, což představuje desetinásobné předávkování (cca 74 mg/kg) (Obr. 2). Jednalo se o typickou chybu záměny jednotek v kombinaci s nesprávnou konverzí dávky na objem, potencovanou kognitivním zkreslením (expectation bias). Chyba byla identifikována lékařem bezprostředně po aplikaci při kontrole prázdné stříkačky. Operační výkon byl urychleně dokončen Obr. 1. Grafické znázornění desetinásobné záměny objemu léčiva (Paracetamol) u pediatrického pacienta. Horní injekční stříkačka znázorňuje ordinovanou dávku (2,6 ml = 26 mg), dolní stříkačka objem skutečně připravený a aplikovaný (26 ml = 260 mg). Obrázek demonstruje kognitivní past „číselné shody“, kdy sluchový vjem „26“ odpovídal očekávanému schématu, avšak bez ověření jednotek (mg vs. ml) Obr. 2. Situační plánek rozmístění personálu a probíhajících procesů během vzniku nežádoucí události. Schéma ilustruje kritický moment divergence pozornosti: zatímco u operačního pole probíhá proces „Time-out“ řízený operatérem, v anesteziologické zóně paralelně probíhá ústní ordinace a příprava léčiva. Šipky znázorňují tok informací a hlukové pozadí, které znemožnilo efektivní nezávislou kontrolu a uzavření komunikační smyčky (Closed-loop)
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči | 75 / Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz (15 min), a pacientka byla ve stabilizovaném stavu předána na dětskou JIP. Po konzultaci s Toxikologickým informačním střediskem byla preventivně zahájena terapie acetylcysteinem (NAC). Matka i chirurgický tým byli o události neprodleně informováni. Díky včasné identifikaci a následné péči nedošlo k poškození zdraví pacientky a případ se stal podnětem pro nezávislou kořenovou analýzu systému. Výsledky případové systémové analýzy Analýza kořenových příčin identifikovala selhání několika klíčových bezpečnostních bariér v procesu ordinace, přípravy a podání léčiva v perioperační péči. Hlavní identifikovaná selhání bezpečnostních bariér jsou shrnuta v Tabulce 1. Kritickým bodem byla ústní ordinace analgetika v průběhu fáze „Time‑out“, která proběhla souběžně s ověřováním identity pacienta a výkonu, což je situace považovaná za vysoce rizikovou z hlediska lidských faktorů a komunikačních chyb. Proces „Time‑out“ byl formálně proveden v souladu s platným perioperačním bezpečnostním postupem, avšak neobsahoval strukturovanou kontrolu farmakoterapie. Kontrola dávky, jednotek ani koncentrace léčiva nebyla součástí ověřovacího procesu a nebyla provedena žádná uzavřená komunikační smyčka mezi ordinujícím lékařem a připravujícím zdravotnickým pracovníkem, přestože uzavřená komunikační smyčka (read‑back) je považována za základní nástroj prevence chyb při ústních ordinacích. Nebyla zavedena nezávislá kontrola dávky před přípravou ani před podáním léčiva. V důsledku toho nebyl systém schopen odlišit správné a chybné podání léčiva a zachytit rizikové jednání před jeho realizací. Medikační chyba byla odhalena až po podání léčiva. Zásadním zjištěním analýzy je skutečnost, že v daném systému bylo možné provést správné i chybné podání léčiva stejným procesem, bez existence aktivní bezpečnostní bariéry, která by rizikové jednání odhalila před jeho realizací (Tab. 1). Diskuze Předložená analýza ukazuje, že i při formálním dodržení perioperačního bezpečnostního procesu může dojít k selhání klíčových bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb. Zásadním zjištěním je skutečnost, že proces „Time‑out“ v analyzovaném případě neplnil funkci účinné bariéry proti chybám ve farmakoterapii, přestože byl proveden v souladu s platnými doporučeními [5, 15]. Tento nález naznačuje, že samotný proces „Time‑out“ nemusí být dostatečný k prevenci medikačních chyb, pokud není doplněn o specifické farmakoterapeutické kontrolní mechanismy. Perioperační bezpečnostní checklist Světové zdravotnické organizace byl původně navržen především k prevenci záměny pacienta, výkonu a operační strany a ke zlepšení týmové komunikace [3, 4]. Jeho přínos v oblasti prevence medikačních chyb však zůstává méně jednoznačný, zejména pokud není doplněn o specifické farmakoterapeutické kontrolní prvky [5, 15]. Naše zjištění naznačují, že současná struktura fáze „Time‑out“ neposkytuje systematickou kontrolu ordinace, dávky ani jednotek léčiv a nemusí být dostatečná k zachycení rizikových situací spojených s farmakoterapií [15, 16]. Významným faktorem analyzované události byla ústní ordinace léčiva probíhající souběžně s prováděním „Time‑out“. Kombinace paralelních činností, časového tlaku a absence uzavřené komunikační smyčky představuje známý rizikový scénář popsaný v literatuře zabývající se lidskými faktory v perioperační péči [2, 17]. V podmínkách souběžné kognitivní zátěže dochází k automatickému zpracování sluchových vjemů podle očekávaného vzorce, čímž je potlačena analytická kontrola – mechanismus, který vysvětluje, proč ani zkušený klinický pracovník nemusel záměnu jednotek zachytit [2]. Přestože uzavřená komunikační smyčka (read‑back) je dlouhodobě doporučována jako standard bezpečné komunikace, její systematická implementace v perioperačním prostředí zůstává v praxi nejednotná [18, 19]. Pojem nezávislé kontroly dávky v perioperačním prostředí vyžaduje konkrétní operační definici. V praxi může jít například o ověření dávky a koncentrace anesteziologickou sestrou u anesteziologického stolu nebo o paralelní kontrolu ordinace a připraveného léčiva dvěma nezávislými členy týmu před podáním. Analýza navíc odhalila, že v daném kritickém momentu nebyly stříkačky opatřeny standardizovaným označením a popisem koncentrace léčiva, což významně oslabilo jednu z klíčových vizuálních bezpečnostních bariér a znemožnilo efektivní křížovou kontrolu jiným členem týmu. Absence jasně definovaného postupu nezávislé kontroly významně snižuje účinnost této bezpečnostní bariéry [20, 21]. Z pohledu moderní teorie bezpečnosti představuje klíčový problém skutečnost, že v analyzovaném systému nebylo možné jednoznačně odlišit bezpečné a rizikové jednání před realizací chyby. Bezpečnostní bariéry nebyly konstruovány tak, aby aktivně zachycovaly nesprávné dávkování léčiv, a selhání bylo odhaleno až po podání léčiva. Tento nález je v souladu s modelem „Swiss cheese“, podle něhož ke vzniku nežádoucí události dochází v důsledku kumulace latentních systémových selhání a nedostatečně účinných bezpečnostních bariér [7, 8]. Zvláštní pozornost si zaslouží pediatrická populace, u níž je riziko dávkovacích chyb významně vyšší v důsledku nutnosti individuálního přepočtu dávek a používání různých koncentrací léčiv [1, 10]. Za klíčové Tab. 1. Funkčnost bezpečnostních bariér v procesu podání léčiva v perioperační péči Fáze procesu Očekávaná bezpečnostní bariéra Funkce bariéry Zjištěné selhání Ordinace léčiva Jednoznačná verbální ordinace s uvedením dávky a jednotek Prevence záměny dávky a jednotek Ordinace proběhla během „Time‑out“ bez zopakování dávky a jednotek Komunikace Uzavřená komunikační smyčka (read‑back) Ověření správnosti ordinace Neprovedena žádná zpětná vazba Time‑out Aktivní týmová kontrola kritických kroků Zachycení nesrovnalostí před výkonem Kontrola farmakoterapie nebyla součástí procesu Příprava léčiva Nezávislá kontrola dávky a koncentrace Odhalení chyby před podáním Nezavedena žádná kontrolní bariéra Podání léčiva Poslední kontrola před aplikací Prevence poškození pacienta Chyba odhalena až po podání
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Selhání bezpečnostních bariér v prevenci medikačních chyb v perioperační péči 76 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(2):72-77 / www.aimjournal.cz preventivní bariéry jsou v pediatrické anesteziologii považovány standardizované ředící protokoly, limitní tabulky dávek a standardizované postupy přípravy a označování léčiv, jejichž systematická implementace může významně snížit riziko závažných odchylek v dávkování [21, 22]. Výsledky analýzy podporují potřebu striktního oddělení jednotlivých bezpečnostních procesů v perioperační péči a rozšíření konceptu perioperačního bezpečnostního procesu o systematičtější kontrolu perioperační farmakoterapie, zejména u rizikových skupin pacientů, jako jsou děti. Fáze „Time‑out“ by měla být řízena operatérem jako vedoucím týmu a probíhat v režimu „sterilního kokpitu“, tedy bez paralelních činností a bez nesouvisející komunikace [23]. Rutinní ústní ordinace léčiv by v této fázi neměly být preferovaným postupem, neboť kombinace paralelních činností a komunikační zátěže zvyšuje riziko chyb. Pokud je však z klinických důvodů nezbytné podat léčivo právě během této fáze (např. v akutní situaci), musí být verbální ordinace strukturovaná, adresná a potvrzená uzavřenou komunikační smyčkou, aby se minimalizovalo riziko přeslechnutí jednotek nebo dávky (např. mg vs. ml) [18, 19]. V takovém případě je nezbytné verifikační proces Time-outu přerušit, ordinaci provést strukturovaně a teprve po potvrzení uzavřenou komunikační smyčkou v něm pokračovat [18, 19]. Součástí takto rozšířeného procesu může být strukturovaná verbální verifikace podávaného léčiva během fáze „Time‑out“ ve formátu: „Lék: sufentanil, koncentrace: 5 μg/ml, dávka: 10 μg, tedy 2 ml do stříkačky – potvrzuji.“ Jednoznačné vyslovení názvu léčiva, koncentrace, dávky a odpovídajícího objemu představuje jednoduchou, avšak účinnou bariéru proti záměně jednotek a koncentrací. Za potenciálně přínosná opatření lze dále považovat důslednou implementaci uzavřené komunikační smyčky při ústních ordinacích a zavedení nezávislé kontroly dávky před podáním léčiva. Zejména u léčiv s vysokým rizikem (High‑Alert Medications) může být vhodným standardem uplatnění principu „čtyř očí“, tedy paralelní ověření ordinace a připraveného léčiva dvěma nezávislými členy perioperačního týmu při natahování a aplikaci léčiva [20, 21]. Současně je třeba zdůraznit význam nezávislého systému řízení kvality a bezpečnosti péče. RCA vedená organizačně odděleným pracovištěm řízení kvality umožnila systematickou identifikaci příčin události bez zaměření na individuální vinu a v souladu s principy „Just Culture“ [9]. Metodika RCA je v literatuře popisována jako standardní nástroj pro identifikaci systémových příčin nežádoucích událostí, přičemž její efektivita je významně podmíněna kvalitou implementace nápravných opatření [14]. Tento přístup může představovat účinný nástroj pro systematické zlepšování bezpečnosti perioperační péče [11]. V kontextu českého zdravotnictví představují navrhovaná opatření zároveň praktický nástroj pro naplňování požadavků na systém řízení kvality a bezpečnosti péče [11]. Limitem práce je skutečnost, že analýza vychází z jedné reálné nežádoucí události a nelze ji přímo zobecnit na všechny typy perioperačních situací. Přesto prezentovaná zjištění ilustrují potenciální slabiny současných bezpečnostních bariér a mohou sloužit jako podnět k dalšímu výzkumu i praktickým úpravám klinických procesů. Závěr Předložená práce ukazuje, že vznik medikační chyby v perioperační péči nelze vysvětlit pouze individuálním pochybením, ale především selháním systému, který nedokázal včas odlišit bezpečné a rizikové jednání [6]. Přestože byl perioperační bezpečnostní proces formálně dodržen, klíčové bezpečnostní bariéry neplnily funkci dostatečně účinné prevence farmakoterapeutických chyb [5]. Analýza reálné nežádoucí události naznačuje, že současná podoba fáze „Time‑out“ nemusí být samostatně dostatečná jako bariéra proti chybám v dávkování léčiv [5, 15]. Absence strukturované kontroly dávky, jednotek a koncentrace léčiv, nedostatečná implementace uzavřené komunikační smyčky a chybějící nezávislá kontrola představují významné slabiny současného procesu. Efektivní prevence medikačních chyb proto vyžaduje nejen důsledné dodržování stávajících postupů, ale především jejich cílený redesign. Za klíčové lze považovat rozšíření perioperačního bezpečnostního procesu o systematickou kontrolu farmakoterapie, standardizaci verbálních ordinací a posílení role nezávislých bezpečnostních bariér [21]. Skutečným problémem medikačních chyb totiž není jednotlivá chyba, ale skutečnost, že bezpečnostní systém nedokáže odlišit bezpečné a rizikové jednání ještě před poškozením pacienta [7, 8]. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o použití AI: Autoři při přípravě rukopisu využili nástroje umělé inteligence k jazykovým a stylistickým úpravám textu. Odborný obsah, analýza dat a interpretace výsledků byly plně v kompetenci autorů. Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Výsledky uvedené v práci nebyly prezentovány formou přednášky, posteru nebo abstraktu konference. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nejsou v žádném střetu zájmů ve vztahu k tématu této práce. Souhlas se zněním článku: Potvrzujeme, že všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Podíl autorů na práci: VF, PV: koncepce a návrh studie. VF: návrh metodiky, provedení kořenové analýzy (RCA), sběr a analýza dat. VF, PV, TN: interpretace výsledků a příprava rukopisu. VF: systematická interpretace funkčnosti bezpečnostních bariér. VF, PV, TN: revize rukopisu, připomínkování a finální úprava textu. PV, TN: odborná supervize z pohledu perioperační a anesteziologické praxe. Všichni autoři se významně podíleli na této práci, kriticky revidovali její obsah a schválili konečnou verzi rukopisu. Poděkování: Autoři děkují prof. MUDr. Vladimíru Černému, Ph.D., FCCM, za cenné metodické rady, kritické připomínky k rukopisu a odborné vedení při zpracování této systémové analýzy. Financování: Pro vypracování práce nebyla zajištěna finanční podpora. Etické aspekty: Práce má charakter retrospektivní analýzy kvality péče a interní kořenové analýzy anonymizované nežádoucí události. V souladu s platnou legislativou a metodickými doporučeními nebyl vyžadován souhlas etické komise ani informovaný souhlas pacienta. LITERATURA 1. Abbasi S, Rahimi M, Khosravi N, Alizadeh M, Farahani A, Rezaei F, et al. Medication errors and adverse drug events in perioperative pediatric anesthesia. BMC Anesthesiol. 2025;25:112. doi: 10.1186/s12871-025-03109-8. 2. Jones CPL, Fawker-Corbett J, Groom P, Smith A, Brown R, Taylor D, et al. Human factors in
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=